Vzácné fresky v Hostivaři

hostivar_fresky6.jpg
0:00
/
0:00

Hned první sondy do malby v kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Praze - Hostivaři dávaly tušit, že by se pod ní mohlo skrývat něco nevšedního. A skutečně. Přivolaní památkáři odhalili jedinečné fresky, které tam vytvořila ruka umělce někdy v začátcích 14. století.

Mariusz Kuźniar,  foto: autor
Mé kroky směřovaly na faru za člověkem, který to všechno svou aktivitou spustil. Do Hostivaře přišel z opačného konce Prahy, ze Stodůlek, a vlastně z ještě větší dálky - z Polska. Kněz Mariusz Kuźniar přišel do Prahy v roce 1992 pokračovat ve svých teologických studiích a od té doby slouží věřícím v našem hlavním městě.

"Já jsem nastoupil do farnosti před dvěma lety. V té době byl celý areál zpustlý, a jelikož jsem člověk činu, tak jsem se snažil postupně dávat věci nějak dohromady. Jednou z priorit pro faráře je samozřejmě vždycky kostel. Věděl jsem, že celý areál je vyhlášen jako památkářská zóna, a tak jsem se pochopitelně obrátil na památkáře s dotazem, co všechno musíme udělat pro to, abychom ten kostel nějakým způsobem obnovili, vymalovali, a podobně. No a jednou z podmínek, které oni stanovili, byl průzkum. A tak jsme přistoupili k průzkumu, jehož výsledkem bylo objevení těchto fresek,"

Čím jsou ty fresky tak vzácné?

"Jsou vzácné proto, že pocházejí ze začátku 14. století. To je jedná věc. A druhá věc je ta, že jsou dost kompaktní a zachovalé, to znamená, že v takovém měřítku, alespoň to tvrdí památkáři, obdobné fresky v České republice nejsou. I proto se určitě budeme snažit o to, aby se tyto fresky podařilo rekonstruovat nebo obnovit, aby nejen Hostivař, ale vůbec celá Česká republika měla z toho nějakou radost."

Zatím jsou odkryty jenom fragmenty těch fresek. Na jak dlouho to vidíte, kdy by mohli návštěvníci vašeho kostela vidět fresky v plné kráse?

"Já doufám, že to bude poměrně brzo. Dali jsme žádosti na různá místa, třeba na magistrát hlavního města Prahy, také se snažíme o to, aby nás podpořilo v této záležitosti ministerstvo kultury. Je to otázka žádostí, které se podávají na příští rok na ten další, tedy 2010. Když budou postupně veškeré komise, které jsou pro to určené, rozhodovat, tak snad potom budou postupně penízky přicházet. Doufám, že tak do dvou let bude možná celá záležitost ukončena."

Vědí už památkáři, co ty fresky znázorňují?

"Zpočátku si nebyli jisti, protože byla odhalena poměrně malá část těch fresek. Domnívali se, že to je svatá Trojice, že to je vlastně trůn Boží milosti, a teď, když se odhalilo trošku více, už názor změnili a domnívají se, že to je Majestas Domini (Vznešenost Páně), čili Kristus sedící na trůnu v takové glórií čili mandorle (svatozář), která ho obklopuje, vytváří takovou duhu kolem něj. Je to takový prostor mezi jeho božstvím a lidstvím, jak to popisuje profesor Royt, který je takovou kapacitou přes křesťanské umění a přednáší tento obor na teologické fakultě v Praze - Dejvicích. Kolem Krista jsou znázorněny nějaké postavy. Buď jsou to evangelisté, anebo se na té druhé straně, která ještě není úplně odhalená, možná objeví svatý Jan Křtitel, kterému je zasvěcen tento kostel. No a většinou bývá vedle těch postav světců také osoba Panny Marie. Uvidíme, co tam všechno najdeme, necháme se trošku překvapit, a doufám, že to bude opravdu krásné."

Fresky vyplňují celou apsidu?

"Vyplňují tu hořejší část úplně celou, ve střední části jsou tři okna. Jedno je v dnešní době v provozu a další dvě jsou zazděná. Takže nás čeká práce, ta dvě okna se asi budou znovu otevírat, protože to potom vytváří takovou koncepci, že to jsou tři paprsky, které vstupují do toho posvátného prostoru a symbolizují svatou Trojici. Ty paprsky se jakoby setkávají na obětním stole a vytváří to takovou zvláštní mystiku, takovou duchovní koncepci, která se také projevuje skrze ta okna. Mezi těmi okny jsou také výjevy nějakých světců. Pravděpodobně jsou to buď čeští světci, anebo nějaké další osoby z života církve. To se ještě přesně neví. A pak ještě níž jsou takové medailóny, nebo jak to nazvat, které asi znázorňují hlavy panovníků. Také je možné, že to bude třeba hlava krále Davida, který má také nějakou symboliku pro křesťanské umění. Když se podíváme níž, do té nejnižší části apsidy, tak tam jsou také nějaké vrstvy, ale je jich tam několik, celkově asi sedm, a přesně se ještě neví, co všechno se tam skrývá. Postupně se budou tyto vrstvy transferovat na nějaké plochy, a pak se rozhodne, co s nimi. To ještě přesně nevím."

"Farníci jsou samozřejmě nadšení, protože vůbec netušili, že se něco takového stane, že se objeví nějaké fresky. Ve spolupráci s obcí jsme zahájili takovou informační kampaň, podařilo se nám uspořádat přednášku na toto téma, v kostele pak byla další. Myslím si, že jsou opravdu rádi, že došlo k tomu objevu, i když to samozřejmě někteří vidí z toho praktického pohledu, že je s tím nějaká starost, že jsou problémy se získáním peněz a podobně. Ale myslím si, že celkově jsou opravdu nadšení, že něco takového tady je."

Kněz Mariusz Kuźniar v hostivařské farnosti opravdu nelení. Snaží se o to, aby se z hostivařského kostela stala opravdová chlouba místních občanů. Jedním z důležitých kroků byla rekonstrukce vitrážových oken. Prováděla ji renomovaná firma, která vytvořila opravdu nádherné dílo. A není se čemu divit, protože de facto jen potvrdila své renomé vítězů vatikánských zakázek a tvůrců vitráží v katedrále v africkém Gabonu. Vybídl jsem faráře Mariusze Kuźniara, aby se těmi vitrážovými okny pochlubil:

"Těch oken je sedm. Přišla nabídka od jedné firmy, pak od další, a tak jsem vybral tu, která měla dobré reference a s kterou jsem už kdysi spolupracoval. Oni dali takovou nabídku, že pro mne byla cenově přijatelná. Zkrátka jsme do toho šli. Rekonstrukce spočívala v tom, že se vyndala stará, původní okna, před nimiž bylo ještě jedno sklo, které mělo interiér chránit před zimou. Nicméně to velmi vizuálně narušovalo pohled na vitráže, a tak jsme se rozhodli, že už je nebudeme zpátky nasazovat. Ta firma vymyslela jiný systém. Z venku dali koaxiální sklo, mezi dvě vrstvy dali bezpečnostní fólii, která v venku okno chrání. Z vnitřku je teď okno krásně vidět, a tak veškeré výjevy, které jsou ve vitrážových oknech znázorněny, postavy světců a podobně, teď člověk může nádherně vidět a obdivovat."

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele je sice malý, ale má také své varhany...

"Jsou tam varhany, jsou v provozu, ale potřebují opravu. Myslím si, že ten kostel teprve za pár let, za tři, čtyři roky bude v takovém stavu, že budeme moci říci, že skutečně jsme dokončili renovaci nebo rekonstrukci toho vzácného kostelíčka."