Jeskyně v Sázavském klášteře, ze které sv. Prokop dle legendy vyhnal tisíc démonů, se otevře veřejnosti

 Svatoprokopská jeskyně

Bývá zobrazován jako řeholník či opat s knihou v ruce a s ďáblem u nohou. Podle legendy totiž svatý Prokop vyhnal tisíc démonů z jeskyně, ve které se jako poustevník usadil, a kde později založil Sázavský klášter. Místo se nyní zpřístupní veřejnosti a to spolu s nově objevenými pozůstatky středověkého domu, jehož sklepení je přímo napojeno na jeskyni. Otevření plánuje Národní památkový ústav na rok 2028.

Socha sv. Prokopa,  Sázavský klášter | Foto: Petra Kulísková,  Radio Prague International

Svatý Prokop byl svatořečen jako první ze všech českých světců – v roce 1204. Je spolupatronem Čech, patronem města Sázava, rolníků, horníků, vinařů i poustevníků. Sám byl také poustevníkem. Usadil se v jeskyni nad Sázavou, odkud prý vyhnal tisíc ďáblů.

Později se tam setkal s knížetem Oldřichem, který ho vybídl k vybudování kláštera, jehož se pak Prokop stal opatem. Klášter byl centrem slovanské liturgie a písemnictví až do roku 1096, kdy z něj byli slovanští mniši vyhnáni a nahrazeni benediktýny z Břevnova.

Kostel sv. Prokopa,  Sázavský klášter | Foto: Helena Šulcová,  Český rozhlas

Sázavský klášter je stále významným poutním místem. V posledních letech prošel rozsáhlou obnovou. Součástí bylo restaurování barokního chrámu svatého Prokopa, věže a gotického trojlodí, dokončení a zpřístupnění krypty či vybudování komunitního a informačního centra.

V blízké době se návštěvníci Sázavského kláštera mohou těšit na další jedinečný zážitek. Národní památkový ústav oznámil, že v rámci projektu obnovy Opus Sancti Procopii zpřístupní tajemnou Svatoprokopskou jeskyni společně s pozůstatky gotického domu nad jeskyní. Ty objevili archeologové loni.

Portál ve východní zdi sklepa | Foto: Národní památkový ústav

Dům měl nejméně dvě patra a zabíral plochu až 190 metrů čtverečních.  O zástavbě na tomto místě sice archeologové věděli, rozsah a kvalitu objeveného zdiva ale označili za mimořádné.

„Stavba proběhla zřejmě na přelomu 14. a 15. století. Existence domu však nebyla příliš dlouhá, neboť získané nálezy a celková situace poukazují na to, že zanikl v raném novověku. Byl vystavěný převážně z místní ruly, ojediněle byly použity cihly a opuka. Měl až tři trakty a podzemními prostory byl propojený s jeskyní sv. Prokopa. Část domu se nacházela přímo nad jeskyní,“ přiblížila loni po objevu mluvčí památkového ústavu Blanka Černá.

Sázavský klášter | Foto: Jaroslav Smrž,  Radio Prague International

Nový procházkový okruh

Chodba do Svatoprokopské jeskyně | Foto: Národní památkový ústav

Kromě pozůstatků domu byly objeveny ale i další zajímavé předměty, které archeologové zpracovávají a vyhodnocují. Podle vedoucího archeologického výzkumu Zdeňka Neustupného lze díky tomu už nyní s vysokou jistotou konstatovat, že dům fungoval v průběhu 15. a 16. století, potom se z něj stalo odkladiště odpadu ("divoká skládka") z blízkého okolí.

„Do dnešních dnů se dochovaly hlavně zlomky keramických nádob a kachlů, ostatní předměty převážně z organických materiálů (dřevo, kůže atd.) se nenávratně rozložily,“ vysvětlil.

Celkově bylo v rámci terénní akce získáno několik tisíc nálezů, které jsou rozděleny do různých materiálových skupin. Mezi zajímavosti patří třeba umělé vejce pro slepici. Našlo se ale i velké množství druhotně uložených lidských kostí.

 Svatoprokopská jeskyně | Foto: Národní památkový ústav

„I tento druhý zdánlivě nevábný život domu přináší velmi cenné svědectví, že život na Sázavě neskončil, byť byl klášter dvakrát (1421 a 1427) dobyt husity. V té souvislosti si klademe otázku, do jaké míry byl klášter v husitském a následujícím období nejen dobyt, ale také dobit“, doplnil Zdeněk Neustupný.

Sázavský klášter čekají i další novinky. Pokračují totiž přípravy na obnovu návštěvníkům dosud nepřístupných zahrad, tzv. svatoprokopské, mariánské a východní zahrady. „Vznikne nový procházkový okruh po obnovených téměř zaniklých pěšinách s odpočívadly ve východní lesní zahradě nad řekou,“ popisuje kastelánka Kláštera Sázava Jaroslava Matoušová.

Upozornění pro vývojářeTento web používá již nepodporovanou knihovnu pro zobrazení mapy.Více informací najdete zde
13
49.8773043945
14.8977721348
default
49.8773043945
14.8977721348
Autor: Katarína Brezovská | Zdroj: Národní památkový ústav
klíčové slovo:

Související

  • Poznejte kraje Česka

    Praha je nejznámější a nejatraktivnější město Česka. Ale Česko zdaleka není jen Praha.