Kalendárium
Tentokrát si kalendárium posvítí na zvyky provázející svátek svaté Lucie, která jak známo noci upije, ale dne nepřidá. Připomene také výročí vlastence Františka Ladislava Riegra nebo historickou budovu Československého a později Českého rozhlasu.
Období adventu je spojeno s mnoha zvyky, pověrami a svátky. Dodnes oblíbená je nadílka, kterou přináší svatý Mikuláš se svou družinou. V minulosti obcházely v předvánočním čase příbytky také jiné tajemné postavy - perchty, matičky nebo třeba škrabinoha, která vyhrožovala dětem, že pokud snědí sladkosti od Mikuláše dříve než na Štědrý den, vyškrábe jim je z břicha vidlemi. 13. prosince se ve staveních objevovaly Lucky. Tento zvyk se dodržoval například na Vysočině. Jak se svátek svaté Lucie slavil, popisuje Ilona Vojancová, ředitelka skanzenu na Veselém kopci.
"V tento den se mělo ukončit předení a draní pěří. Kolovraty se stěhovaly obvykle na půdu a tam zůstaly až do svátku Tří králů, kdy se potom 7. ledna mohly ženy opět pustit do předení. Hlavně obcházely se soumrakem vesnici bíle oděné ženské postavy, které se nazývaly Lucky. Měly zamoučněnou tvář a v šeru vypadaly opravdu hrozivě. Lucky dohlížely na dodržování zákazu předení a strašily neposlušné děti. Připomínaly hospodyňkám, že mají obřadně uklidit příbytek, aby byl v pořádku až budou slavit Štědrý večer."
Lucky obcházely také na Valašsku. Nosily s sebou ošatku s moukou a husí brk, kterým přihlížející pomoučily. Lucky nemluvily, ale vydávaly nezaměnitelný syčivý zvuk.
Od svátku Lucie se už podle Ilony Vojancové vše připravovalo na Štědrý den.
"Tady měly hospodyně plné ruce práce, protože se dodržovalo to, že se po tři sváteční vánoční dny se nevařilo, takže to, co bylo připraveno na Štědrý večer k večeři, to se jedlo ještě 25. na Boží hod a potom ještě na svátek svatého Štěpána 26. prosince. Pekly se vánočky, dělaly se nejrůznější omáčky ze sušeného ovoce, kterým se říkalo rozvárky nebo muzika. To všechno se potom jen ohřívalo nebo jedlo po sváteční dny studené, protože se skutečně ty svátky držely."
Před 190 lety se narodil český politik František Ladislav Rieger. Budoucí zeť Františka Palackého se výrazně angažoval v zvláště v revolučním období 1848 - 1849, poté stál dlouhá léta v čele české politiky. Nesoustředil se ale jen na politické dění - významně se podílel na vydávání Slovníku naučného nebo založení Národních listů. František Ladislav Rieger se věnoval také národohospodářství a působil v Jednotě pro povzbuzení průmyslu v Čechách.
14. prosince 1935 podal první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk očekávanou abdikaci. Pětaosmdesátiletý prezident doporučil jako svého nástupce Edvarda Beneše, který byl několik dní nato hlavou státu skutečně zvolen.
