Jak se mají Tlučhořovi? Přečtěte si román Jana Kašpara

Knihovnička bude věnována humoristickému románu Jana Kašpara. Jmenuje se Tlučhořovic rodinka. Ten název znají posluchači z rozhlasového seriálu Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse a Jan Kašpar se s jejich souhlasem pokusil o první literární přepis jejich "nekonečného seriálu". Pod stále stejnou znělkou se vysílá s přestávkami od roku 1991.

Abychom vysvětlili, jaký úkol na sebe vzal spisovatel a scénárista Jan Kašpar, připomeneme si nejdřív, jak Tlučhořovi vznikli. Páťa a Božena Tlučhořovi a jejich dět Růžena a Patrik, a také jejich trvalý host básník a příživník Mirko Hýl jsou osobním dílem dvou herců a komiků, kteří se seznámili v 80. letech během působení v pražském Studiu Ypsilon. Už v roce 1988 zachytil Československý rozhlas jejich první společné improvizace a vytváření mnoha postav v pořadu besedy u umakartového stolku aneb Hovory o ničem. České publikum ještě mělo v živé paměti patnáct let vysílaný seriál Jak se máte Vondrovi, když v roce 1991 vyšel do éteru na vlnách soukromého Radia Golem první díl seriálu Tlučhořovi. Oba komici vytvářeli všechny postavy, reagovali na aktuální dění ve společnosti a vysmívali se blbosti a omezenosti lidí své doby. Později seriál převzala Frekvence 1, pak Český rozhlas, internetový portál stream.cz a nyní se o jeho budoucnosti jedná.

Hostem ve studiu je Jan Kašpar, který seriál literárně zpracoval a která také už několik let pracuje na scénáři kresleného sitkomu podle Tlučhořovic rodinky. Jak Radiu Praha prozradil, nepatřil z počátku mezi fanoušky Tlučhořových.

"Já jsem nikdy nebyl ctitel Tlučhořů a nikdy jsem je neposlouchal pravidelně. K oběma věcem, i k filmovému projektu i ke knižnímu jsem se dostal jako řemeslník. V roce 2002 jsem dostal nabídku dělat poprvé synopsi a připravit ten příběhovej oblouk a v tu dobu bylo k dispozici v archivu už zhruba 500 pokračování. Musel jsem jich hodně naposlouchat a vytvořit takový oblouk, který nebude korespondovat s tím pokračováním, jak ho stavěli oni, ale který vytvoří z těch figur samostatný příběh, což je i případ Tlučhořovic rodinky v knižní podobě. Tam se odchyluji od charakteru některých postav, odchyluji se od point některých dílů, ale oni to tak chtěli. My jsme tedy měli všichni tři právo veta, to znamená když jeden řekne ne, tak přes to vlak nejede. Vždycky bylo nutné dojít k nějakému kompromisu. Nicméně oni mi dali volnou ruku zacházet s jejich postavami volně, ale také zacházet volně i s epizodními postavami. To má podobu klasického románu. To nejsou přepsané díly."

Ani to nejsou povídky?

"Ne. To je klasický román. Tak jak se rozumí žánru román, tak toto je román. Humoristický."

Jak vznikají jednotlivé rozhlasové díly Tlučhořovic rodinky? Vznikají jako improvizace?

"Naprostá. A to je třeba říct, že já jsem si zamiloval ten příběh teprve ve chvíli, když jsem pochopil, jak vzniká. Oni skutečně přijdou - nebo přišli, teď netočí - ale přišli s režisérem Holečkem do studia, posadili se, už cestou si řekli pár narážek, o čem jako by to asi mohlo být, a oni mají jednak v hlavě dramaturgicku genialitu a jednak genialitu časovou - přesný timing. Oni vědí, že díl, který rozjedou jako improvizaci, aniž by měli cokoliv napsané, někdy v páté minutě už vědí, že jim vystačí na jednu jedinou epizodu a že už se k tomu nebudou vracet. Ale jindy zase v desáté minutě vědí, že to je tak silné a pro ně zajímavé, že to neukončují, aby příště mohli začít z jiného soudku, ale už vědí, že to bude třeba tří až čtyřdílná epizoda. Opravdu tam se takřka nestříhá, tam se jenom dodělávají ruchy. Oni jsou opravdu v tomhle ohledu geniální, i když to zní absurdně v téhle zemi a v téhle době, a z z mé strany to působí tak trochu jako servilita nebo něco nepatřičného, ale oni svedou opravdu neuvěřitelnou věc: rozehrát improvizovanou skeč a zároveň tu skeč dramaturgicky vyklenout a zase směřovat k jejímu konci. To musí mít začátek a konec, tam se nemůže jen tak plkat, to musí být příběh."

A teď vy jste tenhle materiál dostal do ruky a začal jste z něho stavět ten velký příběh, ten velký oblouk. Znamená to, že jste přepisoval. Jak daleko, jak hluboko jste v úpravách šel?

"Myslím, že procento těch mých změn, mých vstupů do jejich improvizací se dá odhadovat řekněme na třicet procent. Za prvé: i kdybych to přepisoval důsledně a i kdybych se víc držel jejich struktury a i kdyby to bylo řekněme ne román, ale 25 povídek, které by měly jakousi logiku, tak by byl problém v mluvené češtině, která má úplně jinou strukturu. Psaný jazyk má úplně jiné skupenství. To znamená přepsat mluvenou češtinu do psané a zároveň zachovat atmosféru mluvené češtiny znamená vytvořit de facto nový jazyk. Takže i tak se tam doslova opakuje jen minimum jejich šplechtů. Každý je víceméně obroušený, upravený, má jinou syntax. A pak jsem byl řekněme laskavější k některým jejich postavám. Já jsem si ty figury zamiloval, což je nutné, a byl jsem ke všech mnohem laskavější než jsou oni. I ta prostitutka Růžena jejich, je holka, která prochází určitým vývojem a ta katarze je pozitivní jako v uvozovkách sice je směšná, ale pozitivní. Jedna figura, která jim zemře, mně nezemře, já tu figuru potřebuji prostě až do pointy. Mirko Hýl je jaksi konstantní čumil a konstantní voyer, tak jak ho mají i oni, ale není tak přiblblý slovní i skutečný kleptoman, jak ho mají oni. Prostě u mě jsou jakoby hodnější, jsou snáz pochopitelní a snáz uchopitelní a lidi se jim mohou nejen smát, ale tak trochu si je i zamilovat, zejména Páťu, což je Oldův majstrštyk. Tak toho jsem měl velmi rád, a dávám mu tam prostor proto, aby to byl spíš bručoun a sympatický macho než absolutní idiot, jak ho prezentují oni."

Ukázka je z prvního dílu seriálu vysílaného v roce 1991. Skalní příznivci Tlučhořových sledují seriál mnohdy od tohoto prvního dílu. Jak reagují na knihu?

"Seriál Tlučhořovi, původně s názvem Rodinka, už dosáhl 800 epizod, které jsou zhruba dvacetiminutové a - pokud se točí a vysílá - objevují se v týdeních rozestupech. Jak říká spisovatel Kašpar, jeho tvrůci Oldřich Kaiser a Jiří Lábus se s režisérem Ivanem Holečkem dohodli na tom, že seriál ukončí 1001. dílem, a toho počtu hodlají dosáhnout stůj co stůj."