Z krajanského tisku

Po českém rodákovi se jmenuje náměstí v Sarajevu, informují internetové České listy. Náměstí před kostelem sv. Josefa v centru metropole Bosny a Hercegoviny od listopadu nese jméno Karla Pařízka.

Významný český architekt, pocházející z Veliši u Jičína, téměř 60 let působil v Bosně a Hercegovině. Událost podle Českých listů vzbudila velkou pozornost jak sarajevských tak i celostátních médií. Při této příležitosti byl například český velvyslanec hostem ranního vysílání kantonální televize Sarajevo, která pak večer promítla dokumentární film o životě a díle Karla Pařízka.

---

Internetový list dále informuje o oslavě v Rize, kde se v hospůdce s názvem 'Buď zdráv, Švejku' připomínalo desáté výročí Lotyšsko-české asociace spolupráce, vedle patnáctileté Lotyšsko-české společnosti již druhého spolku přátel České republiky v Lotyšsku. Večer začal – jak píší České listy - „lotyšsko-českou hymnou“. Text písně 'Nevis slinkojot un pústot' je totiž překladem Čelakovského básně. A skladba zlidověla natolik, že v dobách carského Ruska i za sovětského režimu, kdy byla lotyšská hymna zakázána, se stala tato píseň jakousi druhou lotyšskou hymnou.

---

Nový domov představuje Lenku Storzer, která vede český knižní obchod ve Viktorii. Funguje prostřednictvím internetu, asi polovina objednávek putuje do Spojených států, necelá třetina zůstává v Kanadě, a zbytek putuje do celého světa – dokonce včetně Afriky – a trochu překvapivě i Česka. Zásobuje několik desítek universit, jazykových škol, knihoven a obchodů s cizojazyčnou literaturou ve Spojených státech, Anglii, Skotsku a Japonsku.

---

Foto: České listy

V seriálu Krajanské panoráma České listy představují Jindřicha Nermutě mladšího, který jako čtyřletý odešel se svými rodiči do Austrálie v roce 1949. Podobně jako jiné děti českých exulantů se adaptoval v australském prostředí. V pokročilé dospělosti však jeho původ nabyl mimořádné důležitosti a v roce 2005 se Nermuť stal předsedou spolku Čechů a Slováků v Hobartu na Tasmánii. Také začal pořádat písemnou pozůstalost po svém otci, bývalém poslanci za lidovou stranu a předním organizátorovi exilu v Austrálii a Oceánii. Právě poválečná kariéra Jindřicha Nermutě seniora totiž po únoru 1948 vedla k jeho útěku před zatčením do Německa, kam se později povedlo převést i jeho manželku a syna. Odsud pak jejich cesty, i když trochu klikatě, vedly na Tasmánii.

Vedle vlastní práce se pak Jindřich Nermuť starší po celý život věnoval exilové činnosti. V polovině 70. let se vydal na cestu kolem světa, v průběhu které navštívil krajanská a exilová centra v Evropě a Americe a po návratu se vrhnul do psaní, z něhož zbyla mohutná písemná pozůstalost, kterou nyní spravuje jeho syn. Jindřich Nermuť starší, ač se dožil sametové revoluce v Československu, však už nenaplnil svou představu o návratu a politické činnosti ve staré vlasti. Zhoubná choroba mu v tom zabránila začátkem března 1990.

---