Konference v Senátu se zabývá vlivem NKVD v poválečných dějinách střední Evropy

V těchto dnech v Senátu ČR probíhá mezinárodní konference o vlivu sovětské NKVD v zemích střední a východní Evropy v letech 1945 - 48. Konferenci pořádá Ústav pro studium totalitních režimů a účastní se jí desítky českých i zahraničních odborníků. S přednáškou o roli sovětské tajné služby v poválečném Československu tu vystoupil publicista Vladimír Bystrov. Jako syn ruského emigranta a zakladatel Výboru Oni byli první se akcemi NKVD a KGB v Československu zabývá už desítky let. Na to, jak NKVD zasáhla do historického vývoje u nás těsně po osvobození v roce 1945, se ho zeptala Milena Štráfeldová:

Vladimír Bystrov

"Zasáhla tak, jak potřeboval Sovětský svaz, bez ohledu na zájmy Československa a bez ohledu na jakékoli normy. Zasahovala v rámci svých zvyklostí na území Sovětského svazu, protože masové deportace a individuální zásahy proti skupinám obyvatel i proti jednotlivcům byly tak na denním pořádku, že to bylo prostě jenom přenesení přes hranice. Bez respektování jakýchkoliv norem mezinárodního a národního práva."

Pokud se vrátíme ještě před rok 1945, působili tu podle Vašich informací agenti NKVD i v letech první republiky?

"Oni působili především v řadách ruské, ukrajinské a běloruské emigrace, ale nebylo jich zase tolik. Československým orgánům se je totiž dařilo velice brzy odhalit. Oni odjížděli a soustředili se především v Berlíně a v okolních zemích."

NKVD v roce 1945 přicházela vlastně v těsném závěsu za Rudou armádou a okamžitě zatýkala příslušníky ruské emigrace. Ví se vůbec, kolik československých občanů odtud odvlekla?

Bohumil Laušman, foto: ČTK

"Ne, my víme jedině to, kolik lidí bylo svými blízkými hledáno a je to zaznamenáno v českých, respektive bývalých československých archivech. To je ale asi tak všechno, protože v Sovětském svazu se nevedla evidence podle státní příslušnosti, nýbrž podle národností. A to znamená, že tam jsou například Volyňští Češi. Takže to je zcela nepřehledné."

A kolika případech tedy víte, alespoň řádově?

"Těch dokumentovaných je kolem pěti set. Když ale byl přijat zákon o odškodnění československých občanů odvlečených do Sovětského svazu nebo táborů, které Sovětský svaz zřídil v jiných zemích, zákon předpokládal, že se to bude týkat až tří tisíc osob. Nakonec žádost podalo asi pět set pozůstalých a odškodnění bylo přiznáno necelým dvěma stům lidí."

A poslední otázka: před zahájením této konference se psalo o tom, že s KGB možná spolupracoval i Edvard Beneš, a že byl poté vydíratelný. Víte o tom něco?

"Na Slovensku existuje dokonce verze, která tvrdí, že Beneš souhlasil s deportacemi Slováků, protože to měla být v podstatě pomsta za odtržení Slovenska 15. března /1939/. To jsou spekulace. Já totiž nevěřím na takové osobní závazky, že prezident státu podepíše nějaký závazek. Samozřejmě můžou existovat různé vztahy, ale vydíratelnost určitě ne. Já nemám rád tuto spekulaci a odmítám ji. Ale vím, že na Slovensku existuje /názor/, že je dokonce schválně prezident Beneš prodal."