Čeští historici se díky Ukrajině dostanou k utajovaným materiálům z archivů KGB
Údaje o zajetí a přesunu československých občanů do gulagů, záznamy z jejich výslechů a informace k popravám. To všechno budou moci prostudovat čeští historici v ukrajinských archivech, které se díky nové smlouvě ještě více zpřístupní.
Dohodu o spolupráci a výměně informací podepsaly Státní archivní služba Ukrajiny a dvě české instituce mapující nedávnou minulost.
Podepsání dohody se zúčastnili i ministři zahraničí obou zemí - Tomáš Petříček a jeho ukrajinský protějšek Vadim Prystajko. Český a ukrajinský státní archiv spolupracovaly již od roku 2005. Nyní se ale pro české badatele otevřou i ty nejutajovanější složky sovětské KGB.
„Na Ukrajině byl přijat nový zákon, který určuje přístup k těmto archiváliím. Spolu s českým je nejliberálnější z postkomunistických zemí. Zjednodušeně mohu říci, že v archivu bezpečnostních složek je informace o minulém režimu přístupná komukoliv. Jelikož ukrajinská KGB byla součástí KGB Sovětského svazu, tak například jedno paré nějakého rozkazu KGB v Moskvě je přísně tajné, druhé paré je na Ukrajině veřejně přístupné,“ vysvětlila ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková.
Ministři: Dohoda usnadní výzkum i výměnu historických dokumentů
Význam nové smlouvy vyzdvihl také ministr zahraničí ČR:
Oba ministři podotkli, že podpis dohody usnadní výzkum a výměnu historických dokumentů, jako jsou materiály o politických represích totalitního režimu v obou zemích.
„Doufám, že naši archiváři pomohou prozkoumat tragické stránky společné historie Ukrajiny a České republiky. Odhalení pravdy o minulosti by mohlo očistit naše duše a pomoci ve sbližování obou našich národů. Jsme otevření maximální spolupráci,“ zdůraznil Vadim Prystajko.
Podle ředitele Státní archivní služby Ukrajiny Anatolije Chromova jsou pro ukrajinské vědce důležité stáže v českých archivech a organizace společných výstav a konferencí:
„Také doufám, že se nám podaří uskutečnit jeden společný projekt, protože v regionálních archivech Ukrajiny, zejména v západních oblastech, je obrovské množství archivních složek, vedených na politicky stíhané občany Československa. Mnozí z nich nyní žijí na území Ukrajiny. Vím, že česká strana má obrovský zájem o digitalizaci těchto složek a vytvoření velkého digitální archivu bezpečnostních složek o stíhaných Čechoslovácích. Doufám, že se nám tento projekt podaří realizovat a již brzy ho budeme moci představit veřejnosti.“
Archivy možná odkryjí i události kolem roku 1968
„Měli bychom získat víc informací o materiálech, které se týkají naší historie - a to jak z těch ukrajinských, tak i z vlastních archivů. Ta smlouva také podpoří systematickou digitalizaci materiálů důležitých pro výzkum, který Ústav pro studium totalitních režimů provádí už několik let. Je věnován Čechoslovákům v pracovních táborech Gulag a lidem, kteří byli odvlečeni do SSSR po roce 1945, případně se ocitli v zajetí v průběhu druhé světové války.“
Zdeněk Hazdra přiznává, že ani historici, ani archiváři přesně nevědí, jaké informace a v jakém rozsahu na ně čekají. Podotýká, že tato práce vyžaduje hodně času a v první fázi se bude věnovat především digitalizaci archivů. Nevylučuje ani možnost, že se tam najdou i další materiály, třeba k událostem z roku 1968.
