Čeští historici se díky Ukrajině dostanou k utajovaným materiálům z archivů KGB

Tomáš Petříček a Vadim Prystajko, foto: Velvyslanectví Ukrajiny v České republice

Údaje o zajetí a přesunu československých občanů do gulagů, záznamy z jejich výslechů a informace k popravám. To všechno budou moci prostudovat čeští historici v ukrajinských archivech, které se díky nové smlouvě ještě více zpřístupní.

Tomáš Petříček a Vadim Prystajko, foto: Velvyslanectví Ukrajiny v České republice

Dohodu o spolupráci a výměně informací podepsaly Státní archivní služba Ukrajiny a dvě české instituce mapující nedávnou minulost.

Podepsání dohody se zúčastnili i ministři zahraničí obou zemí - Tomáš Petříček a jeho ukrajinský protějšek Vadim Prystajko. Český a ukrajinský státní archiv spolupracovaly již od roku 2005. Nyní se ale pro české badatele otevřou i ty nejutajovanější složky sovětské KGB.

„Na Ukrajině byl přijat nový zákon, který určuje přístup k těmto archiváliím. Spolu s českým je nejliberálnější z postkomunistických zemí. Zjednodušeně mohu říci, že v archivu bezpečnostních složek je informace o minulém režimu přístupná komukoliv. Jelikož ukrajinská KGB byla součástí KGB Sovětského svazu, tak například jedno paré nějakého rozkazu KGB v Moskvě je přísně tajné, druhé paré je na Ukrajině veřejně přístupné,“ vysvětlila ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková.

Ministři: Dohoda usnadní výzkum i výměnu historických dokumentů

Význam nové smlouvy vyzdvihl také ministr zahraničí ČR:

Foto: creativesignature Pixabay / CC0
„Slibujeme si od toho především to, že se badatelům z obou stran zpřístupní dosud neznámé materiály. Může to objasnit některé otázky historického významu, může to také odkrýt pozadí některých politických represí v obou státech. Měl jsem možnost hovořit s českými specialisty, co pracují v Kyjevě a dalších městech, kde existují doslova desítky kilometrů regálů archivních dokumentů. Takže není problém s tím, že by se něco nedochovalo,“řekl Tomáš Petříček.

Oba ministři podotkli, že podpis dohody usnadní výzkum a výměnu historických dokumentů, jako jsou materiály o politických represích totalitního režimu v obou zemích.

„Doufám, že naši archiváři pomohou prozkoumat tragické stránky společné historie Ukrajiny a České republiky. Odhalení pravdy o minulosti by mohlo očistit naše duše a pomoci ve sbližování obou našich národů. Jsme otevření maximální spolupráci,“ zdůraznil Vadim Prystajko.

Podle ředitele Státní archivní služby Ukrajiny Anatolije Chromova jsou pro ukrajinské vědce důležité stáže v českých archivech a organizace společných výstav a konferencí:

„Také doufám, že se nám podaří uskutečnit jeden společný projekt, protože v regionálních archivech Ukrajiny, zejména v západních oblastech, je obrovské množství archivních složek, vedených na politicky stíhané občany Československa. Mnozí z nich nyní žijí na území Ukrajiny. Vím, že česká strana má obrovský zájem o digitalizaci těchto složek a vytvoření velkého digitální archivu bezpečnostních složek o stíhaných Čechoslovácích. Doufám, že se nám tento projekt podaří realizovat a již brzy ho budeme moci představit veřejnosti.“

Archivy možná odkryjí i události kolem roku 1968

Zdeněk Hazdra, foto: Šárka Ševčíková, ČRo
Archivy na Ukrajině a místní archiváři jsou k českým vědcům mnohem přívětivější než ruští. O tom, jaké výhody má spolupráce s ukrajinskými archivy pro českou stranu a jaké jsou cíle českých vědců, přiblížil ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra:

„Měli bychom získat víc informací o materiálech, které se týkají naší historie - a to jak z těch ukrajinských, tak i z vlastních archivů. Ta smlouva také podpoří systematickou digitalizaci materiálů důležitých pro výzkum, který Ústav pro studium totalitních režimů provádí už několik let. Je věnován Čechoslovákům v pracovních táborech Gulag a lidem, kteří byli odvlečeni do SSSR po roce 1945, případně se ocitli v zajetí v průběhu druhé světové války.“

Zdeněk Hazdra přiznává, že ani historici, ani archiváři přesně nevědí, jaké informace a v jakém rozsahu na ně čekají. Podotýká, že tato práce vyžaduje hodně času a v první fázi se bude věnovat především digitalizaci archivů. Nevylučuje ani možnost, že se tam najdou i další materiály, třeba k událostem z roku 1968.