Pouličních střetů extremistů s policí prý přibude

V pondělí 17. listopadu zažilo Česko asi nejtvrdší střety policie s radikály od roku 2000, kdy pouliční násilnosti provázely zasedání světových finančních institucí v Praze. Tentokrát byl místem dění Litvínov, kde asi tisícovka policistů bránila několika stovkám příznivců Dělnické strany ve snaze proniknout na převážně romské sídliště Janov.

Foto: ČTK

Podle všech přítomných situace v okolí litvínovského sídliště Janov v pondělí odpoledne silně připomínala válečné bojiště. Policejní těžkooděnci za pomoci vrtulníku, vodních děl a transportérů zde přes dvě hodiny čelili stovkám agresivních útočníků.

Foto: ČTK

"Měli zápalné lahve, které házeli po policistech. Zapálili zápalnými lahvemi také vozidlo městské policie, takže tady zasahovali hasiči," uvedla policejní mluvčí Jarmila Hrubešová. Výsledkem střetu bylo nejméně 14 zraněných: "Zhruba sedm zraněných na straně policistů a sedm zraněných na straně civilistů. Ta zranění u policistů byla způsobena házením různých předmětů, jako byly dlažební kostky, kameny, klacky, ale žádné ze zranění policistů ani civilistů není život ohrožující."

Organizátoři hovoří o shromáždění, které policie vyprovokovala ke střetu, zatímco například podle deníku Mladá fronta Dnes radikálové přišli lynčovat Romy. Zřejmě největší část útočníků tvořili přívrženci Dělnické strany, která je zařazována ke krajní pravici a ministr vnitra Ivan Langer ji již dříve jako extremistickou navrhl rozpustit. Podle odborníka na extremismus Ondřeje Cakla se však útoku účastnili i lidé z krajně pravicových uskupení Autonomní nacionalisté a Národní odpor.

Foto: ČTK

Kromě agresivity útočníků však politolog Zdeněk Zbořil vidí jiný významný úkaz: "Že je to první významné spojení se těch doposud jenom křičících na náměstích s těmi přihlížejícími. Tam byla velká aktivní účast těch místních obyvatel Litvínova."

Foto: ČTK

A nebude to ojedinělá akce, tvrdí Zbořil: "Podle mého názoru je to počátek nějakého sociálního neklidu a porušení zásad dobrého sousedství. Takže si myslím, že se na to můžeme připravit, že v budoucnu podobných věcí bude více."

S tím souhlasí i Ondřej Cakl, který deníku Právo řekl, že extremistům se tento druh pouličního boje zalíbil a podobných akcí se můžeme dočkat znovu. Zdeněk Zbořil vidí jasné sociální podhoubí: "To souvisí ne snad přímo se sociální situací, ale se sociální nejistotou. A to jak těch Romů, tak těch Neromů. Je to prostě obava z nějaké nadcházejí krize. A vždycky ta obava a strach je ještě horší stav, než ta skutečnost."

Rostoucí podporou extremistů ze strany místních obyvatel je proto podle politologa Zdeňka Zbořila nutné se vážně zabývat, a to zdaleka ne jen na úrovni policejní represe.