Režisér Mináč dokončuje další film o Nicolasi Wintonovi

Začátkem září příštího roku vyjede z Prahy do Londýna tzv. Wintonův vlak. Pětidenní jízda historickými vagóny s parní lokomotivou připomene záchrannou akci, při níž v r. 1939 tehdy třicetiletý britský makléř převezl z Československa do Velké Británie 669 převážně židovských dětí. Svou tehdejší cestu si ve vlaku zopakují Wintonovy děti, i když je jim dnes kolem osmdesáti. Spolu s nimi však pojedou i studenti, účastníci filmové, výtvarné a literární soutěže nazvané Inspirace dobrem, kterou právě tento týden vyhlásila společnost Winton Train. Doprovázet je bude i slovenský režisér Matej Minač, jehož filmy Všichni moji blízcí a Síla lidskosti Wintonův čin připomínají. Matej Mináč teď dokončuje už třetí film o Nicolasi Wintonovi nazvaný Nickiho rodina:

"Je to vlastně celovečerní film, i s hranými rekonstrukcemi, o celé té záchranné akci. A zároveň je tam to, co je náplní projektu Winton Train, apel na mladé lidi. Konkrétně vidíme, co mladí lidé dělají, aby změnili tento svět k lepšímu. Myslím, že to bude velmi dojemné, když ve filmu uvidíme, že někteří se pod Wintonovým vlivem vypravili například do Kambodže nebo do Afriky a zachraňují tam HIV pozitivní dětí. Ten kruh se najednou uzavírá, dobro plodí další Wintony a to dává naději do budoucnosti. Film se jmenuje Nickiho rodina proto, že jeho rodina se neskládá jen z dětí, které on zachránil, a jejich rodin, které dnes představují na pět tisíc lidí, ale ze všech lidí dobré vůle, kteří chtějí něco pro tento svět udělat. Ti všichni představují tu největší rodinu na světě, kterou jsme nazvali Nickiho rodina."

Kolik tam budete mít těchto lidí? Kolik příběhů zachytíte?

"Je tam čtrnáct Wintonových dětí. Některé jsou úplně neuvěřitelné. Mezi těmi Wintonovými dětmi jsou absolutní světoznámé špičky z různých vědních oborů. Nedávno jsme například točili s Ben Abelesem. Je to Wintonovo dítě, žije ve Spojených státech, v Princetonu. Je to jeden z největších amerických vědců, přitom je to Čech. Nikdo to tu o něm ani netuší. V 50. letech udělal zásadní objev polovodičů, který dnes vlastně umožňuje všechny televizory a počítače. Koncem 60. let vymyslel pro NASA systém, jak napájet sondy na Mars, Jupiter a mimo naši sluneční soustavu. NASA tento systém dodnes používá. Je to fenomenální vědec, a přitom je tak strašně skromný člověk. Má pocit, že když jeho život byl zachráněn, tak to musí nějakým způsobem splácet. A splácí to tak, že dvakrát týdně chodí vařit a obsluhovat do kuchyně, kam chodí bezdomovci."