Co znamená Obamovo vítězství pro Česko?

Zatímco světovou veřejnost fascinuje historicky první vítězství kandidáta černé pleti v amerických prezidentských volbách, pro další politický vývoj je určující hlavně fakt, že republikána v Bílém domě nahradí demokrat, opírající se o většinu i v obou komorách Kongresu. Jak by se to případně mohlo dotknout České republiky?

Barack Obama, foto: ČTK

Premiér Mirek Topolánek Baracku Obamovi blahopřál i přes svůj zdrženlivý postoj k osobě demokratického kandidáta: "Obama ve své kampani slíbil spoustu věcí, takže následující týdny a měsíce ukáží, jak dalece je na svou funkci připraven. Protože ty problémy zvolením demokratického kandidáta se automaticky nevyřešily ani doma ani ve světě."

Podle Topolánka se zvolením Obamy na česko-amerických vztazích nic nemění, mohlo by ale přinést nový impuls do euro-americké spolupráce: "Já doufám, že uvítáme Baracka Obamu na pozadí summitu NATO v Praze jako předsednická země na neformálním summitu se sedmadvacítkou. V tomto smyslu půjde i pozvání."

Pozvání do ČR zahrnul již do svého blahopřejného telegramu prezident Václav Klaus. V poselství Obamovi vyzvedl euroatlantickou spolupráci jako základní pilíř české zahraniční politiky a - jak dodává prezidentův mluvčí Radim Ochvat - "zdůraznil pevné a historické vazby mezi Spojenými státy a Českou republikou."

Foto: ČTK

Prohloubení euro-americké spolupráce očekává také český velvyslanec ve Spojených státech Petr Kolář, který však také připomíná: "Možná pro Evropany to bude znamenat více zápřahů. My budeme muset prostě přijmout to, že prezident Spojených států amerických, ten nový, bude chtít po nás větší angažovanost. Po výčitkách, které byly směřovány k prezidentu Bushovi, tedy je očekávání, že tento nový prezident bude sice nás více konzultovat, bude se zajímat o naše názory, ale také musíme očekávat, že nás bude chtít více zapojit, že bude mít na nás zvýšené nároky."

Požadavek na aktivnější účast Evropy a ostatních spojenců USA při řešení konfliktů ve světě očekává také hlavní ekonom Raiffeisenbank, exministr financí Pavel Mertlík, podle nějž to pak může znamenat vyšší výdaje Česka na vojenské angažmá v Iráku a Afghánistánu.

Očekávané posuny ve vnější politice Spojených států však podle politoložky Vladimíry Dvořákové nelze chápat jak zásadní změnu: "Já bych řekla, že nedojde k dramatickým změnám americké zahraniční politiky v tom, že by zcela zmizely běžné americké zájmy z její politiky, protože ta politika je vždycky takto dělána a je tam jistá míra kontinuity. Ale domnívám se, že celkově ten zahraničněpolitický postoj Spojených států se změní. Pokud se bude jednat s Evropou, tak se bude jednat s Evropou jako celkem a nebude to taková ta snaha rozdělovat ji na starou Evropu a novou Evropu, vyhledávat určité spojence uvnitř Evropy..."

Barack Obama, foto: ČTK

V otázce amerického radaru na českém území pak Dvořáková sice připouští možnost změny pozice Spojených států, podle ní je však otázkou, zda by šlo skutečně o posun politický, nebo spíše dimenzovaný ekonomicky: "V jistém slova smyslu by to třeba ten radar mohlo ovlivnit, i třeba ve smyslu, že se to bude vyjednávat celkově s celým systémem evropské bezpečnosti. Ale v této chvíli ta otázka radaru velice souvisí také s dalšími problémy ve Spojených státech. A to je zejména finanční krize. Soustředění Spojených států bude zejména na problém, jak stahovat vojáky z Iráku, aniž by se destabilizovala celá ta oblast, jakým způsobem vůbec udržet Afghánistán..."

Naproti tomu beze změny zůstává ruský postoj k americkému systému protiraketové obrany v Evropě. Prezident Dmitrij Medveděv ve středu pohrozil, že v případě vybudování tohoto systému Moskva přijme "odvetná opatření", která upřesní později.