Jan Koblasa vytvořil pro Jihlavu pomník Gustava Mahlera
Významný český exilový výtvarník Jan Koblasa žije a tvoří v Hamburku, do vlasti ale často zajíždí. Vyučoval několik let na Akademii výtvarných umění v Praze, v 90. letech v Česku vydal velkou monografii, letos se podílel na knižní tvorbě básníka Karla Šiktance a nejnověji vytvořil pomník hudebnímu skladateli Gustavu Mahlerovi. S Koblasou hovoříme právě o tomto díle.
„Před několika lety mě oslovili, jestli bych nebyl ochoten udělat bustu Gustava Mahlera pro Jihlavu, kde on se nedaleko narodil a tam chodil do školy. Samozřejmě se mi ten nápad líbil, i když tedy dělání bust není přímo můj žánr, nebo dlouho jsem to nedělal. A když jsem viděl situaci v Jihlavě, tak jsem uvažoval, zda by se tomu hudebnímu velikánu nemělo udělat něco víc než busta u školy, kam on chodil. Oni mi nabídli různá místa, kde by se dalo uvažovat o jeho pomníku, a to jedno místo bylo výborný: na konci Benešovy ulice hned za hradbami, kde stála synagoga, a teď je to tam zplanýrovaný, byla tam tržnice. Tak to jsem hned přijal a hned jsem se sám začal zabývat myšlenkou, že by možná bylo lépe neudělat jenom pomník, ale že by se mohl udělat celý park, takový malý parčík se sochou nebo s několika sochami. A oni se k tomu stavěli značně pozitivně, že by to možná šlo. Ale pak se to táhlo dlouhou dobu, protože byly volby a objevovaly se různé zádrhele, nevědělo se, kdo bude starostou a tak… Teď se připravují jak park, tak sochy a pomník. Ale ty sochy mají s Gustavem Mahlerem co společného, protože to je citát jedné jeho písně z těch jeho písní, to Kázání ptákům a rybám od svatého Františka z Asissi. To postavení parku jsem nechtěl dělat sám, nechtěl jsem fušovat architektům do řemesla, tak to dělá architekt Doležel a architekt Laštovička. S těmi spolupracuji. A se mnou spolupracuje na umístění těch velkých soch, protože to jsou všechno velké objekty, sochař Jaroslav Řehna.“
Takže tam vzniklo pro mě spousta problémů, jak to vyřešit. Říkal jsem si, že tam Mahlera musím spodobnit, protože dělat pomník bez podoby by bylo absurdní, a vyšel jsem z římských herm, ty stély s portrétem, a tu stélu jsem pojal tak, že to není jednoduchý hranol, ale je to v podstatě jako kmen, jakási rostlina, která vrcholí výrazným, v podstatě expresivním portrétem Gustava Mahlera. Chtěl jsem ho udělat v mladém věku, na začátku kariéry, protože on byl potom dost sebrán chorobami a uštván světem. Tak jsem udělal několik studií a taky některé z té poslední doby, ale vzal jsem tedy potom v potaz jeho podobu jako mladšího člověka, který se dívá dopředu i do sebe. Celá ta figurace je v jakémsi natočení, torzování. Socha je třímetrová a stojí ještě na podestě 120 cm, takže to bude mít přes tři metry.“
A už je hotová?
„Sochu jsem dokončil letos koncem dubna.“
A kdy bude instalována?
„No teď ji museli odvézt do slévárny tady k panu Slovincovi ke Kutné Hoře a já jim dávám na čas, protože to musí být uděláno pico bello, jak se říká, do posledního puntíku.“
Dodejme ještě, že pomník Gustavu Mahlerovi bude v Jihlavě slavnostně odhalen v roce 2010.
