1976 - 21. OH v Montrealu
Politika se nevyhnula ani OH v Montrealu. V roce 1976 odcestovalo z Kanady hned 21 afrických zemí. Spolu s ostrovní Guayanou tak protestovaly proti porušování lidských práv v JAR.
Ještě větší vrásky však pořadatelům přinesl ekonomický výsledek her. Finanční rozpočet kvůli špatnému plánování i korupčním aférám nabral obrovský schodek, který obyvatelé Montrealu a částečně i celé Kanady splácí až do dneška. Pravdou je, že vlastní organizace soutěží byla na vysoké úrovni. Rekordní tornádo se přehnalo plaveckým bazénem, když 21 z 26 disciplín ozdobily světové rekordy. Na zápasnické žíněnce se zase o nevídaný kousek postarali siláci ze Sovětského svazu. Do Montrealu jich dorazilo 20 a 18 z nich si odváželo některou z medailí. Do historie se také zapsala rumunská gymnastka Nadia Comaneciová, která si jako první žena vůbec vysloužila za cvičení na bradlech absolutní známku 10. Potřetí za sebou dominoval v trojskokanském sektoru sovětský reprezentant Viktor Sanějev. V tom nejskvělejším světle se v Montrealu předvedli i sportovci Kuby. Např. Alberto Juantorena jako první atlet v historii triumfoval na jedněch hrách na osmistovce i poloviční trati. V Kanadě se neztratili ani reprezentanti Československa, kteří opět vybojovali 8 cenných kovů. Ze zlatých medailí se radovali paradoxně ve stejný den střelec Josef Panáček v disciplíně skeet a cyklista Anton Tkáč v dráhovém sprintu, když v dramatickém finále porazil trojnásobného olympijského šampiona, legendárního Francouze Daniela Morelona.
