1960 - 17. OH v Římě
Římské OH se uskutečnily 54 let poté, co se jich Itálie musela z finančních důvodů vzdát. Obyvatelé věčného města se tak největšího sportovního svátku planety dočkali až v roce 1960. Československá výprava se 3 zlatými, 2 stříbrnými a 3 bronzovými medailemi vylepšila bilanci z Melbourne.
Her se poprvé zúčastnilo více než 5000 sportovců ze všech kontinentů. Drtivý nástup předvedli atleti z Afriky. Organizátoři dokázali citlivě skloubit historii se současností a tak kromě moderních sportovišť zasadili některé soutěže do starodávných míst. Zápasnické boje hostila Maxentiusova bazilika, kde se zápolilo už před dvěma tisíci lety, plavci se nastěhovali do Karakalových lázní a svůj díl olympijského lesku dostaly i další antické památky. Poprvé se mezi diváky zařadil papež, když z okna své rezidence sledoval rozjížďky kanoistů. Řím byl svědkem premiérového úspěchu tehdy osmnáctiletého amerického boxera Cassiuse Claye. Po finálovém vítězství byl tak rozradostněný, že dva dny nesundal zlatou medaili z krku. V rasově netolerantní Americe ho však po návratu kvůli tmavé barvě pleti nepustili do restaurace. Clay se naštval, medaili zahodil do řeky a následně odmítl nastoupit válečnou cestu do Vietnamu, za což se ocitl ve vězení. Tam konvertoval k islámu, změnil si jméno na Muhammad Ali a stal se nejslavnějším profesionálním boxerem 20. století. O jeden z nejúchvatnějších momentů olympijské historie se postaral etiopský vytrvalec Abebe Bikila, když dokázal triumfovat v maratonu, ačkoliv celou trasu absolvoval bosý. V naší výpravě zazářili ziskem zlatých medailí gymnastka Bosáková, boxer Němeček a vskutku česko-slovenský dvojskif Kozák - Schmidt.
