1936 - 11. OH v Berlíně
Ve stínu hákových křížů a nacistické ideologie se v roce 1936 uskutečnily OH v Berlíně. Byly prvními, které byly zneužity pro politickou propagaci. Celý svět dělily od děsivé 2.světové války pouhé tři roky.
Adolf Hitler chtěl olympiádu využít k propagaci nacismu a k demonstraci nadřazenosti árijské rasy. Proti politickému zneužití OH se ve světě zvedla mohutná vlna odporu.
Na protest proti berlínské olympiádě se dokonce na konec července připravovala do Barcelony tzv. Olympiada popular, kterou však zhatilo vypuknutí občanské války na pyrenejském poloostrově. Jedna pozitivní novinka však v Berlíně vstoupila do historie a stala se součástí olympijského rituálu. Do hlavního města Německa zamířila pochodeň, která přinesla oheň zažehnutý ve starověké řecké Olympii. Poprvé byl také z olympijských soutěží odvysílán tv přenos. K velké nelibosti říšského kancléře se stal největším hrdinou her americký atlet tmavé pleti Jesse Owens, který vybojoval čtyři zlaté medaile ve sprintech a skoku dalekém. Uznání svých kvalit se ovšem Owens nedočkal ani od amerického prezidenta Franklina Roosvelta, který mu dokonce nezaslal ani blahopřejný telegram. Po návratu to neměl Jesse jednoduché. Aby si vydělal na živobytí, závodil v exhibičních bězích proti koním, psům i motocyklům. V konkurenci více než 4000 sportovců z 49 zem se výrazně prosadili i českoslovenští reprezentant. V nepřátelském prostředí vybojovali 3 zlaté, 5 stříbrných a 1 bronzovou medaili. Jako olympijští vítězové se vraceli gymnasta Alois Hudec, deblkanoisté Vladimír Syrovátka a Jan Brzák-Felix a v kanoistickém maratonu také triumfovala posádka Václav Mottl a Zdeněk Škrland.