Z krajanského tisku
Napadlo by Vás, že krajanský spolek existoval i v Číně? Bulettin Československého ústavu zahraničního připomíná, že právě takový vznikl před 75 lety v Šanghaji.
Napadlo by Vás, že krajanský spolek existoval i v Číně? Bulettin Československého ústavu zahraničního připomíná, že právě takový vznikl před 75 lety v Šanghaji. Založila ho nevelká československá komunita převážně podnikatelů, zástupců a techniků různých průmyslových podniků, ať už šlo o Škodovku, brněnskou Zbrojovku, vítkovické železárny, Baťu nebo ČKD. S nimi to bylo také pár legionářů, kteří se rozhodli zůstat v Číně, a nechyběli dokonce ani umělci, jako například malíř Vojtěch Chytil nebo sochař Bohuslav Kočí. Podle bulletinu není přesně známo, zda spolek zanikl ještě před 2. světovou válkou nebo až po ní, kdy se v rámci reemigrace početná skupina krajanů vrátila do vlasti či se přesunula do jiných zemí. Jisté je, že dnes v Číně žádný krajanský spolek neexistuje, i když počet Čechů tam v posledních letech narůstá.
Mnohem smutnější, ba hluboce tragický okamžik z historie krajanů připomíná bulettin Československého ústavu zahraničního hned v hesle následujícím: před 65 lety, 13. června 1943, Němci vyvraždili a zničili osadu Český Malín na Ukrajině. Všechno obyvatelstvo bylo vyhnáno z domů, kdo nemohl byl vynesen, byly odděleny děti, ženy a starci od mužů a mladíků, ti soustředěni do větších budov, zejména školy a kostela, které Němci polili hořlavinami a zapálili. Ostatní pak stejným způsobem uhořeli ve stodolách, všechny pokusy o útěk zhatily střelné zbraně.. Z Českého Malína na Ukrajině, jehož osud připomíná Lidice a Ležáky, vůbec nikdo nepřežil, uzavírá Bulettin Československého ústavu zahraničního.
Ve své stručné historii Čechů a Slováků v Kanadě Nový domov navazuje na předešlý díl, ve kterém přiblížil splněný sen krajanské komunity - vzniklo střediska, pojmenovaného jako Masarykova hala. Dalším snem pak podle listu bylo mít kam jezdit s dětmi za odpočinkem, ven z města, do přírody. v té době měl málokdo auto, a se těžko hledalo místo, které by nebylo příliš daleko ani příliš drahé. V dubnu 1948 se objevila zpráva o volném pozemku, farmě ve Scarborough. Pozemek to byl ohromný, na ploché Toronto nezvykle svahovitý a hlavně s vodou na koupání. A ve druhé polovině června uplynulo právě 60 klet od zakoupení farmy pro potřeby krajanů.