Bruselský sen aneb takové šaty jsem měla

Foto: ČTK

Výstavě Bruselský sen, která připomíná československou účast na EXPO 58 v Bruselu, jsme se v našem vysílání už nejednou věnovali. V Galerii Hlavního města Prahy je k vidění už více než měsíc. A je o ni opravdu zájem. Jen o muzejní noci si ji přišlo prohlédnout na tři tisíce návštěvníků.

Československý úspěch před padesáti lety v Bruselu je už téměř legendou. Výstava, která jej připomíná, se snaží postihnout různé aspekty tohoto fenoménu. Zaměřuje se na dobovou propagandu, věnuje se životnímu stylu počátku 60. let a nezapomíná samozřejmě i úspěchy, které tehdy okouzlily svět: za všechny jmenujme třeba restauraci, díla českých sklářů nebo slavnou Laternu magiku.

Jaké jsou dosavadní reakce návštěvníků a odborné kritiky?

"Ohledně těch odborných reakcí, recenzí v tisku, ty jsou většinou velmi pozitivní s minimem výhrad. Co jsem se setkala s reakcemi návštěvníků, ty byly také velice milé. Mnoho lidí vzpomíná na to, že některé z těch věcí měli doma, což je vlastně jeden ze zdrojů divácké atraktivity výstavy. Samozřejmě někteří lidé si kladou otázku, proč jsou tyto předměty vystavovány v tak významné galerii. Samozřejmě tyto otázky jsme si při přípravách výstavy také kladli. Dospěli jsem k názoru, že i když některé ty předměty jsou nám důvěrně známé, je to minulost stará víceméně padesát let. A ta je historií a do galerie nebo muzea patří a musí se jí kunsthistorie zabývat."

Foto: ČTK
Reakce návštěvníků, které jsem na Bruselském snu natočila, slova kurátorky Daniely Kramerové potvrzují. Jak se jim výstava líbila?

"Je úžasná, úžasná hlavně pro nás, kteří máme polovinu věcí z toho doma. Když to člověk dneska vidí, tak se musíte s nostalgií, s těžkou nostalgií smát nad některými věcmi. Nad komentáři toho týdeník, ten je tendenční."

"Mně se líbí proto, že to je vlastně doba mého mládí, film, který tady běží - Tanec kolem tance jsem stříhala."

Foto: ČTK
Nosila jste třeba nějaké šaty, jaké tady jsou vystaveny?

"Ty šaty, co tam jsou, ty žlutý a takový ty s těma trojúhelníkama, tak přesně tu látku jsem měla na šatech, co mám ještě doma schovaný."

Výstava ale není jen záležitostí pro pamětníky.

"Ta doba byla zajímavá a myslím, že se na to dost zapomíná. Když tady přímo vidím, jak se ten design zase vrací zpátky, jak se ty tvary toho nábytku zase vracejí zpátky, to mi teda přijde úžasný."

"Mnoho z těch věcí by se mi líbilo mít doma."

A co se ti líbilo nejvíc?

"Vzhledem k tomu, že mě to zajímá, tak zřejmě ty gramofony, rozhodně i ty další věci - skleničky a takové ty soupravy."

A pamatuješ si třeba, že už jsi něco takového někde viděl?

"Tak určitě plastovou kočku."

Mimochodem, ona kočka s harmonikovým tělem je teď prý mezi starožitnostmi velmi žádaným artiklem. Možná nejvíce se návštěvníci bavili u už zmíněných dobových filmů, které výstavu provázely.

"Ty týdeníky jsou síla. Rozhodně."

"No, taková byla doba. A my jsme byli mladí, takže to bylo úžasný."