Franz Kafka posouvá schůzku

Světově proslulý pražský rodák Franz Kafka dodnes zaměstnává literární badatele. Vše co je spojeno s jeho životem a tvorbou vyvolává mimořádný zájem badatelů i veřejnosti. Nedávno jsme například informovali o fotografu Jindrovi, který hledá a zachycuje obrazem místa, stavby a věci, kudy mohl Kafka projít, které mohl vidět, kterých se mohl dotýkat. Dnes uslyšíte o nálezu, který přímo pochází z Kafkova pera.

Památník národního písemnictví v Praze získal v aukci krátký text napsaný slavným spisovatelem v roce 1919. Je to dopis, který Kafka poslal své snoubence Julii Wohryzkové potrubní poštou jako tzv. zálepku:

"Zálepka je rozložený kousek papíru, který se koupil na poště, je na něm natištěná známka a má to velikou výhodu, že jednoduše napíšete sdělení, zalepíte a hodíte do schránky za rakouska i za první republiky na to byly speciální schránky, do kterých se to vhazovalo, byly modré a vybíraly se asi ve dvouhodinovém intervalu. Šlo to potrubní poštou, poštovní doručovatel to ze schránky vybral a přes centrálu na Praze jedna to šlo potrubní poštou na doručovací poštu a odtamtud to pěší posel donesl příjemci. Fungovalo to velice rychle, doba doručení většinou po Praze nepřesáhla dvě hodiny,"

vysvětluje odborník na filatelii Michal Černík. O čem že naléhavém Kafka potrubní poštou Julii psal?

"Milovaná, nevěli jsme, že ve čtvrtek je svátek, tedy nepřeložíme to na pátek? Je to přece lepší: v pátek v 1/2 4 u Koruny. Mezi námi: zameškám kvůli tomu hodinu hebrejštiny, ale u Tebe bych ji přece také zameškal - tak bojuje židovské proti hebrejskému. Tvé vítězí. Fr."

Reprodukuje text pracovník literárního archivu památníku Petr Kotyk. Zdánlivě banální zpráva tohoto rychlého sdělení poskytuje odborníkům důležité informace. Je cenná už tím, že písemně potvrzuje existenci toho Kafkova vztahu.

Vztah Kafky a Wohryzkové trval půldruhého roku. "Sešli se jako pacienti s plicními chorobami v Želízech u Liběchova. Kafka to popisuje jako zábavné přátelství, které v Praze přerostlo v bližší vztah," uvedl literární historik a přední odborník na Kafkovo dílo Josef Čermák. "Dopis Kafka napsal v době, kdy byl s Wohryzkovou ještě šťasten. Vztah skončil nedobře a Kafka ho ukončil dost brutálním způsobem, když navázal nový vztah s Milenou Jesenskou," konstatoval Čermák.

Z žen, které patří do Kafkova života, jsou vedle Julie známé především Felice Bauerová, Dora Diamantová a Milena Jesenská.

„Julie Wohryzek byla jedna ze snoubenek pana Franze Kafky, ale jako v několika podobných případech ze svatby sešlo. Byla jednou z těch, ke které se dlouho hledala byť jen jedna fotografie, a o korespondenci se nevědělo už vůbec. Teprve v posledních asi 10 letech se našla údajná fotografie Julie Wohryzkové z doby první světové války, která je ale pramenně zpochybňována tím, že oděv, ve kterém je oblečena, dobově nezapadá. Takže není jistota, že to je stoprocentně ona,“

říká Petr Kotyk. V bílých rukavicích bere do ruky 89 let starý lístek a ukazuje:

„Tady vidíte tu přetrženou známku, kdy se perforovaný okraj oddělil a došlo k jejímu poškození. Originál byl takto zavřen a šel do té potrubní pošty. Potom když přišel, odtrhnul se perforovaný okraj, tím se utrhla i známka a mohli jste číst dopis. Je docela čitelný… Zajímavý mimo jiné je tím, že dokládá, že Franz Kafka chodil na kurzy hebrejštiny. O tom se spekulovalo v literárně-vědných kruzích, ale tohle je první doklad, kterým se to písemně potvrzuje.“

Jak se zálepka do Památníku národního písemnictví dostala? Upozornil na ni známý badatel v Kafkově díle František Kautman.

„Ta nabídka byla zveřejněna v katalogu tzv. poštovních celin a poštovní historie. Díky tomu, že pan František Kautman je s námi v čilém kontaktu, mj. u nás uložil celý svůj osobní fond v rozsahu asi 80 kartonů, tak nás upozornil, že tento materiál se draží jako poštovní vzácnost. V tom katalogu, kde byl uveden nahoře na deskách, pouze znalec poznal, že se jedná o Franze Kafku. Byl dražen jako numismatická záležitost. Díky tomu se nám jevilo, že na tu cenu, až bude vyzdvihána na zhruba desetinásobek nastavené ceny, můžeme dosáhnout,“ uvedl Petr Kotyk.

Jako poděkování za to, že byl dopis zachráněn před vývozem do zahraničí, vydal památník Kautmanovu studii týkající se této významné akvizice. Součástí brožury je i přetištěný dopis.

Archiválie vztahující se k Franzi Kafkovi jsou podle vedoucí literárního archivu PNP Naděždy Macurové velmi vzácné proto, že většina fondu byla vyvezena do zahraničí. V ČR zůstaly především archiválie dokládající jeho práci v pojišťovně, v Národním archivu jsou pak dokumenty z židovské matriky, dokládají údaje o jeho rodině. Největší podíl archiválií ale má PNP. I texty, které Kafka psal v zaměstnání, dokládají ale například i průběh jeho nemoci - musel o ní informovat vedení pojišťovny.

Naděžda Macurová říká: „Takovou perlou a asi nejvzácnějším materiálem, který se nachází v literárním archivu, jsou dopisy rodičům. To byla ta naše poslední – či předposlední – kafkovská akvizice, kterou jsme koupili v antikvariátu. Popisuje poslední období Kafkova života, nejprve v Berlíně, kde byl v sanatoriu, a potom z Kierlingu v Rakousku, kde také umřel. Poslední dopis je z 2. června 1924, kde své rodiče dojemně ujišťuje, že je mu dobře, že si o něj nemají dělat starosti, že je o něj postaráno, ale pak ta ruka uhne a je tam vidět taková štrech, je vidět, že mu pero vypadlo z ruky. A pak se tam několika řádky zmiňuje Dora, která s ním v té době byla, že bohužel Franzovi se udělalo nevolno a že to dopisuje za něho. A Kafka potom druhý den zemřel. Takže tyto vzácné dopisy tady máme a myslím, že je to velký skvost.“

Kafkova korespondence a jeho rukopisy jsou z velké části v Německu a v USA. Často se podle Kotyka texty dostaly do zahraničí ilegálně.