Problémy okolo Lisabonské smlouvy

Senát poslal koncem dubna Lisabonskou smlouvu před Ústavní soud. Občanští demokraté prosadili svou a ratifikace reformní smlouvy Evropské unie se tak v Česku odkládá. Není to však jediný problém, na který tento dokument u nás naráží.

Sněmovna sice udělala první krok k ratifikaci Lisabonské smlouvy, která má místo neschválené euroústavy reformovat instituce Evropské unie, když ji poslanci podpořili v takzvaném prvním čtení. K jejímu schvalování se ale z vůle Senátu dostanou až v dalších měsících, možná až na podzim. Ústavní soud prověří soulad dokumentu určujícího právní rámec Evropské unie s českým ústavním pořádkem, a to může trvat. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Tomáš Dub soudí, že Česko možná nebude jediné, kdo bude posuzovat, zda evropský dokument není v rozporu s národní ústavou:

"Ale je to postup více méně standardní. Ta smlouva je samozřejmě významná a není to tak, že bychom dávali Lisabonskou smlouvu k Ústavnímu soudu proto, abychom řekli, že je neplatná, protože je v rozporu s Ústavou. Necháváme si ji posoudit od Ústavního soudu a já myslím, že pro to naše konečné hlasování potřebujeme znát ty body, kde se možná ukáže nějaký konflikt s Ústavou."

Místopředsedkyni Poslanecké sněmovny za ODS Miroslavě Němcové zase vadí, že smlouva mimo jiné zavádí funkci předsedy Evropské rady voleného na 2 a půl roku, který by převzal část pravomocí od předsedající země:

"Je to jeden z důležitých problémů. A možná v poslední době jsme si mohli uvědomit to nebezpečí, které na nás číhá, na příkladu amerických víz, kdy Česká republika postupovala v zájmu svých občanů, a najednou z vedení Evropy se ozval hlas, že čeští občané tak důležití nejsou, že je potřeba, abychom vyčkali, až se na tom usnese Evropská komise anebo vedení Evropské unie. Já tohle považuji za velmi varovný princip, a ten se bude opakovat, počítejme s tím."

Odložit projednávání Lisabonské smlouvy chtějí i komunisté, protože mají zájem, stejně jako při vstupu do Evropské unie, aby o lisabonské smlouvě rozhodli občané v referendu.

Mirek Topolánek (vlevo) a Alexandr Vondra, foto: ČTK

A jak vnímá snahu ODS přezkoumat Lisabonskou smlouvu Ústavním soudem politolog Jiří Pehe?

"Jako poněkud schizofrenní akt, protože na jedné straně to byli právě představitelé Občanské demokratické strany vedení premiérem Mirkem Topolánkem a vicepremiérem pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou, kteří za Českou republiku vyjednali a pan Topolánek poté podepsal Lisabonskou smlouvu. Takže buď uvnitř ODS nefunguje jakási zcela elementární komunikace, anebo se zdá, že část ODS se snaží dělat podle mého soudu zbytečné obstrukce."

Europoslankyně Jana Bobošíková zase varuje, že pokud vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, otevře se znovu diskuse o platnosti Benešových dekretů. Problém podle ní spočívá v Listině základních práv Evropské unie, která je součástí smlouvy. Co o tom soudí Jiří Pehe?

Jana Bobošíková, foto: ČTK

"Já si myslím, že tyto názory se vyskytnou u více nacionalisticky nebo xenofobně orientovaných politiků. Pravdou ovšem je, že ty nároky, které by mohly nějakým způsobem vycházet z Listiny základních práv a podobných dokumentů, mohla německá strana nebo němečtí občané, kteří byli kdysi vyhoštěni z Československa, činit už v době vstupu České republiky do Evropské unie. Ta základní listina není ničím novým a mohli se těch základních práv domáhat u Evropského soudu pro lidská práva. Skutečností je, že se tak nestalo, že těch sporů s Českou republikou je velmi málo, a také německá vláda myslím už před časem jasně řekla, že pokud by takové spory byly vedeny, tak by byly vedeny individuálně, že v žádném případě Německo jako stát by takové spory nepodpořilo. Takže já si myslím, že to je zbytečné strašení něčím, co v podstatě neexistuje. Ale musíme se ovšem připravit na to, že se tyto názory budou vynořovat, protože budou spíše sloužit jako záminka k tomu, aby evropská smlouva byla nějakým způsobem torpedována."

Jana Bobošíková v této souvislosti kritizuje vládu Mirka Topolánka, že si jako například Polsko nevyjednala klauzuli, která by nadřazovala české národní zákony Listině základních práv Evropské unie. Je to podle Vás skutečně chyba české vlády?

"Já si myslím, že to není chyba české vlády. Polsko a Velká Británie byly jediné dva státy, které tak učinily, a učinily tak především proto, v případě Polska tedy, že Polsku vadí některé liberálnější formulace v Listině základních práv. Česko takový řekněme takový hodnotový filozofický problém nemá s tou listinou, muselo by ten útok vést nějakým jiným způsobem, a vzhledem k tomu, že vlastně všech ostatních 25 zemí, když od těch 27 odečteme Polsko a Velkou Británii, se žádné takové výjimky nepokoušelo vyjednat nebo je nevyjednalo, tak by Česká republika, coby poměrně malý stát v Evropské unii, vypadala skutečně zvláštně, pokud by se snažila vyjednat tyto výjimky. Takže já si myslím, že kritizovat českou vládu za to, že tak neučinila, je dosti bezpředmětné."

Foto: Evropská komise

Přezkoumávání Lisabonské smlouvy Ústavním soudem zřejmě oddálí proces její ratifikace. Nemůže to negativně ovlivnit předsednictví Česka Evropské unii od ledna 2009?

"Vezmeme-li v úvahu poměrně dlouhé lhůty, které Ústavní soud má k projednání takovýchto záležitostí, pak by bezpochyby byl přinejmenším vržen určitý stín na české předsednictví. Bylo by totiž velmi zvláštní, kdyby země, která předsedá Evropské unii, byla jednou z posledních ne-li tou poslední, která ještě neschválila novou evropskou smlouvu. Takže pokud skutečně chtějí zákonodárci z řad ODS nějakým výrazným způsobem komplikovat české předsednictví, tak by se skutečně dalo říci, že nejlepším receptem na to je poslat evropskou smlouvu k přezkoumání Ústavním soudem," míní politolog Jiří Pehe.