Postoj ke Kosovu rozděluje politickou scénu
Poté, co v únoru Kosovo vyhlásilo nezávislost, česká diplomacie dala najevo, že v otázce jeho uznání se přidá k většině Evropské unie, jen s tím nebude nijak zvlášť spěchat. O pět týdnů později situace vypadá trochu jinak: kromě opozičního odporu se s tímto postojem neshoduje ani celá vládní koalice.
Potíž je v tom, že předseda Strany zelených Martin Bursík nedal zapravdu ani jednomu z lídrů partnerských stran – snaha lidovců jednat je podle něj sice legitimní, ale vlastně již uspokojená, a na rozdíl od premiéra si zase Bursík myslí, že v debatách je z čeho vycházet: "To je určitě legitimní. Na druhé straně je potřeba říci, že křesťanští demokraté mají zastoupení ve vládě a mají zastoupení i na bezpečnostní radě státu, kde jsme o Kosovu, nemýlím-li se, jednali dvakrát. My jsme měli materiály, kde jsme měli podrobně popsány varianty vývoje v Kosovu, měli jsme k tomu navrženy návrhy pozic České republiky. Já tohle celé téma vnímám tak, že je profesionálně uchopeno."
Snaha ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga v dohledné době uznat Kosovo, kterou premiér neodmítá, je tak vystavená tlaku téměř ze všech stran. Již dříve před tímto krokem varoval prezident Klaus, který se obává precedentu pro další státy. Přiblížil se tak postoji levice, která s uznáním nezávislosti Kosova rozhodně nechce spěchat, vysvětluje šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek: "My jsme několikrát se vyjádřili, pokud jde o nezávislost Kosova, že by v tom česká vláda neměla pospíchat. My to vidíme v řádech možná let, možná měsíců. Rozhodně ne dnů, jako například ministr Schwarzenberg. Myslím, že by to byla velká politická chyba."
