Česko uznalo Kosovo

Česká republika se zařadila mezi státy, které uznaly nezávislost Kosova. Tento krok schválila ve středu vláda. Česká diplomacie je přesvědčena o tom, že tak potvrdí svoji aktivní politiku na západním Balkáně a úsilí o jeho dlouhodobou stabilizaci a demokratický rozvoj v oblasti. Jde tento krok vlády správným směrem?

Zleva: Jiří Čunek, Mirek Topolánek a Martin Bursík na zasedání vlády v Teplicích, foto: ČTK

Vláda na svém výjezdním zasedání v Teplicích uložila ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi, aby do Kosova zaslal příslušný odpovědní dopis. Premiér Mirek Topolánek po jednání kabinetu proto řekl:

"My jsme vzali na vědomí deklaraci nezávislosti Kosova přijatou dne 17. února letošního roku, které by mělo vést k plnému přijetí povinností obsažených v souhrnem návrhu řešení statusu Kosova, včetně zajištění a ochrany práv všech společenství a náboženských, kulturních a etnických menšin. Vláda souhlasí s navázáním diplomatických styků s Republikou Kosovo, čímž Česká republika uznává Republiku Kosovo. Ukládá ministru zahraničí, aby zabezpečil provedení úkonů, které vedou k navázání těch diplomatických styků, aktivní zahraniční politikou podporoval rozvoj přátelských styků se Srbskem, napomáhal naplňování jejich evropské perspektivy s cílem dosáhnout plného členství v Evropské unii."

Právě naše tradiční vztahy se Srbskem by podle opozice, ale i některých politiků vládní koalice mohly uznáním nezávislosti Kosova značně utrpět. Myslí si to i rektorka Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů a bývalá velvyslankyně České republiky v Bělehradě Judita Šťouračová:

"On je tam totiž problém, možná několik problémů obecných. Já mám problém například s tím, že se obávám, že se tímto rozhodnutím dostáváme do nesouladu s normami mezinárodního práva. My ve škole učíme, že základními normami mezinárodního práva jsou dokumenty OSN. V tomto případě budu aplikovat rezoluci Rady bezpečnosti číslo 1244, která, a to je velmi důležité, deklaruje Kosovo jednoznačně jako integrální součást nynějšího Srbska, když byla podepisována Jugoslávie."

I mnozí další odborníci tvrdí, že vyhlášení nezávislosti Kosova neproběhlo v souladu se zásadami mezinárodního práva. Neselhaly v tomto případě příslušné mezinárodní organizace i Evropská unie, jíž jsme součástí? Politolog Jiří Pehe má zajímavé vysvětlení:

"Jsou odborníci, kteří tvrdí, že to neproběhlo v souladu s mezinárodním právem. Na druhé straně největší evropské země i Spojené státy Kosovo již uznaly a evidentně si nemyslí, že to proběhlo v rozporu s mezinárodním právem. To je otázka interpretace. Ono mezinárodní právo je velmi vágní pojem, který se dá vykládat nejrůznějším způsobem, a bohužel mezinárodní vztahy fungují tak, že pokud se shodne na určité interpretaci nebo výkladu kritická masa velkých, mocných států, tak to obvykle také platí. Takže Česká republika je příliš malý hráč na to, aby mohla tyto věci ovlivnit v okamžiku, kdy o nich rozhodují velké státy jako jsou Spojené státy americké, Německo, Francie nebo Velká Británie."

Kosovo uznaly přes tři desítky zemí, proti se staví například Rusko. Ani v Evropské unii nepanuje jednota. Odtržení Kosova posvětily všechny velké státy unie kromě Španělska. Proti je Slovensko či Řecko.