1958: československý úspěch v Bruselu
Data končící osmičkou jsou vzhledem k událostem českých dějin často považována za "osudová". Na osmičku končí datum bitvy na Moravském poli, založení Karlovy univerzity nebo vypuknutí stavovského povstání. Nejčastěji bývají "osudové osmičky" zmiňovány v souvislosti s dvacátým stoletím. Roky 1918, 1938, 1948 nebo 1968 byly pro náš stát přelomové. Jaké ale byly ty neosudové osmičkové roky? Co se stalo roku 1958?
Československo mělo na světové výstavě EXPO 1958 své zastoupení a slavilo velký úspěch. Československý pavilon získal nejvyšší cenu Zlatou hvězdu, objevil se také na poštovní známce. Jeho autory byli František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný. Expozice sesbírala i řadu dalších ocenění a uznání.
Právem se mohlo v pořadu Ještě jednou o Bruselu o československém pavilonu mluvit jako o nejkrásnějším. Na co jste v něm mimo jiné mohli narazit?
Rok 1958 přinesl i další události.
První rok vykonával funkci prezidenta Antonín Novotný. Československo podepsalo s Polskem smlouvu o konečném vytýčení státních hranic, spory se léta vedly např. o území Kladska, které nakonec připadlo severnímu sousedovi. Konal se XI. sjezd KSČ, na němž byla deklarována orientace na dovršení socialistické výstavby. Byl vydán zákon o trvalém usazení kočovných osob. Zákon se výrazně dotkl kočujících olašských Romů. Podle románu Jana Otčenáška natočil režisér Otakar Vávra film Občan Brych. Se závodní kariérou se rozloučil Emil Zátopek, a jak jinak než vítězstvím, tentokrát ve španělském San Sebastianu. Josef Zíma nazpíval píseň Blues pro tebe. Její autor Jiří Suchý ve stejném roce založil spolu s Ivanem Vyskočilem a Vladimírem Vodičkou Divadlo Na Zábradlí.