U zelených je neklidno
Ve Straně zelených to vře. A není to zdaleka jen spor o to, zda jsou dost "zelení". Co je hlavní příčinou vnitrostranického rozkolu v této nejmenší vládní straně? Touto otázkou jsem zahájil rozhovor s komentátorem Českého rozhlasu 6 Petrem Hartmanem.
"Podle mého názoru je to fakt, že jde o velmi mladou stranu, alespoň z pohledu působení v nejvyšší politice, kam se dostala až po dlouhých letech, a to hlavně zásluhou svého předsedy Martina Bursíka, který tu stranu alespoň navenek stmelil. Vypadala jako jednolitá a dokázala oslovit voliče nejenom zelenými tématy, a tím si získala místo na politickém výsluní. Za to ale platí daň, protože to stmelení bylo jenom, jak říkám, navenek, ale vevnitř zůstaly nevyřešeny rozpory, které jsou, dalo by se říci, celkem hluboké. Zatím se řeší, ale ne tak zásadně, buď a nebo. Zatím to tedy vře, ale ještě to nebouchlo."
Nejen voliči Strany zelených si od jejího vstupu do Poslanecké sněmovny slibovali mnohé, především asi vlídnější a kultivovanější politickou tvář. To se asi příliš nepovedlo...
"Ono to není tak jednoduché, protože česká politická kultura je specifická, je tam hodně vulgarity a hodně hrubosti. Zelení se snažili a snaží o určitý nový politický styl, ale mají to těžké. Jednak tím, že jich je tak málo, jednak tím, že je doba hektická - volil se prezident, vládní koalice je křehká, jedná se o důležitých, zásadních věcech typu radar a podobně, a v té době se nelze pouze chovat jako Mirek Dušín. V politice jsou bohužel různá zákulisní jednání, různé tlaky atd., a pak někdy i povolí nervy a nejde to vždy tak čítankově slušně."
Straně zelených nejen politická opozice mnohdy vyčítá slabý ekologický akcent v jejich vládním i sněmovním počínání. Často slýchávám, že se někteří její představitelé řídí rádoby ekologickou poučkou: Zabij bobra, ochráníš strom! Sdílíte tento názor?
"Já myslím, že zelení nemohou jenom klást velký důraz na ekologická témata. To by jim nepomohlo do sněmovny a nepomohlo by jim to ani z hlediska dlouhodobé přízně voličů. Samozřejmě musí zdůrazňovat některé ekologické prvky, ale nemohou se točit jenom na nich. Za druhé, zelení jsou ve vládě s ODS, tedy se stranou, která samozřejmě má jiné představy o fungování energetické politiky této země a podobně, takže z tohoto úhlu pohledu jsou rovněž zelení svým způsobem svazováni a musí vážit, na kolik klást důraz právě na některá ekologická témata. Samozřejmě některá méně kontroverzní mohou prosazovat, ale jejich síla je velmi malá - šest poslanců, to je minimum. A v této souvislosti stejně musí hledat podporu u jiných politických stran."
Z řad politologů se ještě před vstupem zelených do parlamentu ozývalo varování, že tato strana trpí nedostatkem osobností. Myslíte si, že se to potvrdilo?
Jak byste po dosavadních zkušenostech hodnotil šance zelených na dlouhodobější setrvání v parlamentu?
"Samozřejmě bude hodně záležet na tom, jakým směrem se bude tato strana dál vyvíjet, protože už nyní se zformovala otevřeně vnitrostranická opozice pod vedením Dany Kuchtové. Předtím to byly spíše roztroušené hlasy jednotlivých, dalo by se říci, rebelů, a ti asi půjdou do tvrdého střetu s Martinem Bursíkem, který zastává spíše takovou tu pragmatickou politiku, a to druhé křídlo zelených by spíše kladlo důraz asi na ekologické problémy atd., možná by více směřovalo doleva než mírně doprava od středu, jak směřuje stranu Martin Bursík. Tento souboj bude zajímavý. A pro zelené, z hlediska působení v parlamentu, bude samozřejmě nejdůležitější to, zda se jim podaří oslovit voliče před volbami, zda opět dokáží to, že jsou jednotnou stranou, a zda vyberou vhodná témata tak, aby určitý segment voličů uspokojili, ale zároveň aby nevyplašili příliš okolí, protože pokud by kladli důraz hlavně na některé ekologické problémy, tak by si spíše uškodili než pomohli."
