Soud odmítl vydat zámek Hrubý Rohozec rodu Walderode

Turnovský zámek Hrubý Rohozec zatím zůstává Národnímu památkovému ústavu. Okresní soud v Semilech odmítl zámek a další majetek vrátit dědičce šlechtického rodu Walderode Johanně Kammerlanderové. Celá kauza se táhne už šestnáct let.

Johanna Kammerlanderová, foto: ČTK

Karl des Fours Walderode přišel o rodový majetek podle Benešových dekretů. Úřady mu pak česloslovenské státní občanství vrátily, ale zabraný majetek už nestihl získat zpět. Po únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty. Údajně bojoval ve wehrmachtu a odpůrci vydání majetku mu připisují i členství v Henleinově SDP. A to byl i důvod nynějšího zamítnutí žádosti dědičky Johanny Kammerlanderové. Podle soudu neprokázala, že se Walderode neprovinil proti tehdejšímu čs. státu. S tím nesouhlasí advokát Kammerlanderové Roman Heyduk.

"Můj právní názor se opírá o to, že pokud prokázal státní spolehlivost v roce 1945, tak už ji nemusí prokazovat dnes. Protože pokud by dnes měl prokazovat státní spolehlivost a bylo zjištěno, že ji neprokáže, tak potom nemohl v roce 1945 dostat státní občanství, což on dostal a o tom už bylo rozhodnuto Ústavním soudem, že je to zcela v pořádku."

Hrubý Rohozec

Johanna Kammerlanderová se hodlá odvolat. Rod se soudí o vydání pozemků a nemovitostí ve třech okresech za zhruba 120 milionů korun. Podle advokáta Heyduka není rozhodnutí o zámku Hrubý Rohozec v tomto stadiu podstatné. Nejdále je totiž soudní řízení v Liberci - tady už krajský soud vydal vcelku nepodstatný pozemek - les o rozloze čtvrt hektaru. Obec podala dovolání a teď se čeká na rozhodnutí Nejvyššího soud, které zřejmě bude v kauze průlomové.

Restituční spor se táhne už 16 let a to se projevuje i na investicích do zámku Hrubý Rohozec. Dříve dostal novou střechu, fasádu, teď se čeká, co bude dál. Více už ředitel Jindřich Zeman.

"Stát samozřejmě investuje do objektu dále, ale jsou to věci, které zabezpečují návštěvníky, nejsou zde velké investice. Šestnáct let je doba rozhodně dlouhá, ale domnívám se, že pokud Benešovy dekrety platí v tomto státě, tak by mělo být rozhodnuto, že se objekt vracet nebude."

Na definitivní rozhodnutí soudů si budeme muset počkat minimálně několik měsíců.