Markéta Irglová v předsálí Grammy i Oscara
Mladá Češka před rokem okouzlila Ameriku. A kouzlo nejenže stále trvá, ale dokonce jí otevřelo dveře do Oscarového předsálí.
Marek Irgl má k muzice blízko, on sám je nadšencem a propagátorem irské hudby. Cítil tedy ve své dceři už od začátku potenciál uchazečky o Grammy a Oskara? "Když to všechno začalo, tak samozřejmě necítil. Ale od chvíle, kdy společně s Glenem natočili desku Swell Season, to už jsou vlastně dva roky, a to bylo obrovské překvapení, protože my jsme přijeli do studia, kde měli natáčet dvě nebo tři písničky a najednou nám pustili celou hotovou desku, tak od té chvíle jsem pochopil, že v té Markétě něco je. A začal jsem tomu věřit naplno."
Úspěch v podobě Grammy nebo Oscara by nepřekvapil ani českého režiséra Jana Hřebejka. Podle něj tvorba Markéty Irglové a Glena Hansarda v sobě má odzbrojující opravdovost. I podle Markéty je Amerika z filmu Once nadšená právě proto, že je úplně jiný než současná hollywoodská produkce. Doma ale Irglová nebyla tak úplně prorokem. Falling Slowly v rádiích častěji zaznívá až teď, v souvislosti se sbíráním cen a nominací. Přitom v kině se hrála už v Hřebejkově filmu Kráska v nesnázích. Jak tento rozpor vidí Marek Irgl?"Tohleto mají na svědomí jednoznačně média. A to ze dvou stran. jednak jakou kulturu předkládají posluchačům nebo divákům, to když si pustíte rádio a slyšíte ty písničky, které tam hrají a hrají pořád dokola a jak je jich málo, tak prostě zjistíte, že to ani jinak nemůže být. Že ten vkus, který je jakýmsi způsobem pěstován, je položen strašně nízko. Druhá věc je, a to vychází vlastně z té první, že se věnuje pozornost všem těm lidem, kteří mají ten mediální rybník 'obšancovaný', a všichni ostatní mají tak trochu smůlu."