Kalendárium
Dnešní kalendárium připomene zákaz vydávání Národních novin, pozapomenutou postavu českých dějin - markraběte Jošta Lucemburského nebo výročí upálení Jana Palacha.
14. ledna 1926 zemřel v Písku August Sedláček, historik, který se věnoval heraldice či sfragistice, což je pomocná věda historická zabývající se pečetěmi. Zdaleka nejznámější je jeho rozsáhlé a mnohostranné patnáctisvazkové dílo Hrady, zámky a tvrze království Českého, jehož první díl vyšel roku 1882.
V lednu 1850 definitivně zastavilo generální vojenské velitelství v Praze vydávání Havlíčkových Národních novin. Kdy začaly noviny vycházet a jaký měly úspěch, říká Zina Zborovská z Muzea Vysočiny. "První číslo vyšlo 5. dubna 1848 a Havlíček jako vedoucí redaktor v něm formuloval český národní program. Je ovšem nutno připomenout, že aby Národní noviny mohly vůbec vyjít, musely být finančně zajištěny. Tady pomohl hrabě Vojtěch Deym, který celý podnik financoval a uvolil se, že bude hradit i případnou ztrátu. To ale nebylo potřeba. Národní noviny byly záhy deníkem nejčtenějším a nejvíce kupovaným."
Zina Zborovská dodává, že k Národním novinám se Havlíček vrátil ještě za pobytu v Kutné Hoře, kdy vydal soubor článků, které v nich byly publikovány. Národní noviny vycházely se satiricko - humoristickou přílohou s názvem Šotek, také ona byla zakázána. Na Národní noviny navázal Karel Havlíček Borovský časopisem Slovan.
16. ledna 1969 se na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy upálil student filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach. Příští rok uplyne od jeho činu 40 let. Na toto výročí chystá filosofická fakulta spolupráci s partnery knihu, výstavu a konferenci.
