Z krajanského tisku
Nový domov přináší rozhovor se zakladatelem a sekretářem v Torontu sídlící České koordinační kanceláře (Czech Coordinating Office) Janem Sammerem.
Cílem této instituce je podle jeho slov náprava křivd komunismu, ne jen jejich zmírnění a ne jen někomu, říká Sammer. Za nejdůležitější pro obnovení právního stavu v ČR považuje připsání kdysi zabaveného majetku původním vlastníkům. Podle něj totiž právně zabaven ani nikdy nebyl, protože komunistické zabavování ruší zákon 119/90 a kromě českých zákonů má tento postoj oporu v rozhodnutích ženevského Výboru Spojených národů pro lidská práva, vynesených proti České republice. Porušení Mezinárodního Paktu o občanských a politických právech výbor podle Sammera výbor shledal už v nejméně 17 českých případech, proto doporučuje se obracet se právě do Ženevy. Jan Sammer v Novém domověříká, že legislativa Evropské unie se odtáhla od řešení majetkových problémů v členských státech.
Sammer dodává, že Česká koordinační kancelář je vybavena bezplatnou poradenskou službou a těm, kdo se na ni obrátí, skoro vždy připraví stížnost tak, aby byla výborem v Ženevě přijata. Sepíše obranu proti argument České republiky a skoro ve všech případech uspěje. Na otázku, zda nemá pocit, že tyto okolnosti poškozují demokratickou Českou republiku, Jan Sammer velmi kriticky odpovídá, že Česká republika pokračuje v některých zločinných praktikách komunistického režimu. Důvod vidí ve velkém vlivu bývalých i dnešních komunistů.
Bulettin Československého ústavu zahraničního v článku Miloše Ondráška přibližuje čtenářům australskou Šumavu. Poměrně rozsáhlý pozemek na východním okraji Melbourne před 50 lety za pomoci dalších krajanů zakoupil poúnorový exulant, katolický kněz P. Josef Peksa. Češi všech řemesel se podíleli na stavbě nejprve domu pro kněze, poté malého sálu sloužícího mším i zábavám. Přibyly rekreační prostory všeho druhu a když bylo napuštěno Čertovo jezero, začalo se tomu všemu říkat Šumava. O nedělích a svátcích tam bývalo a bývá plno, píše Ondrášek a pokračuje: „Bylo to jediné místo ve čtyřmilionovém Melbourne, kde se Češi mohli a mohou modlit v mateřštině, scházet, tancovat, sportovat, bavit se a hodovat.“ Páter Peksa podle autora nerozlišoval kdo byl orel nebo sokol, katolík, evangelík nebo žid či bez vyznání: všichni byli vítáni. A než se začátkem 90. let vrátil dožít poslední chvíle do jižních Čech, zanechal Šumavu v užívání krajanské pospolitosti.
Bulettin Československého ústavu zahraničního, který mapuje československé a české památníky ve světě, tentokrát přináší fotografii ze švýcarského Vevey u Ženevského jezera. Vybudování tamního památníku Jana Palacha iniciovali členové krajanských spolků, zejména Klub Jana Palacha a Jana Zajíce. Autorem plastiky umístěné na dva a půl metru vysokém čtyřhranném podstavci je profesor Knobloch. Plastika představuje křídla v rozletu, jedno však zlomené, na podstavci je kromě Janova jména i výrok Václava Havla o Palachově oběti. Jak informuje Bulettin, odhalení památníku postaveného k 30. výročí Palachovy smrti byl v roce 1999 přítomen jeho bratr Jan.
Bulettin Československého ústavu zahraničního stručně mapuje dějiny Čechů ve významném středisku uralské oblasti, Jekatěrinburgu, kde už v druhé polovině 19. století začal působit pražský dirigent Jan Ticháček. V dalších desetiletích bychom pak našli Čechy postupně i na tamních vzdělávacích ústavech i v pivovarním průmyslu. Byli mezi nimi sokolové, od nichž vede přímá linie k legionářům.
V Jekatěrinburgu sídlilo velitelství Sibiřské armády pod vedením Radoly Gajdy, městem prošlo bezpočet legionářů, mezi nimiž najdeme jména osobností české literatury, hudby i dramatického umění, diplomacie, vojenství i politiky. V létě roku 1919 se však československé legie z města stáhly a s nimi odešla i většina Čechů žijících na Urale. V Jekatěrinburgu ale dodnes žije nemálo potomků některých z nich, najdeme zde příjemní Žikeš, Šíma, Kouba i Hlaváček, všímá si Bulettin Československého ústavu zahraničního a na závěr připomíná, že koncem roku 2008 byl právě zde, na Michajlovském hřbitově, odhalen pomník padlým československým legionářům.
