Výstava připomíná historii gay a lesbického hnutí v ČR

V pondělí byla v Domě národnostních menšin na pražských Vinohradech otevřena výstava Historie gay a lesbického hnutí v České republice. Výstava je putovní a po Praze se přesune také například do Českých Budějovic, Sokolova, Brna či Ostravy.

Na otázku, jaký byl důvod vzniku výstavy, odpověděl její koordinátor a dlouholetý aktivista gay a lesbického hnutí Jiří Hromada:

"Byla uspořádána proto, aby si veřejnost a také ale gay a lesbická minorita připomněla dvacet let organizovaného hnutí v České republice. Už v roce 1988 se dají vystopovat první náznaky organizovaného spolku, který chtěl pomáhat této minoritě. Potom pochopitelně je potřeba připomenout tu vývojovou linii, jak se lidstvo ve vztahu k této problematice vyvíjelo od antiky přes devatenácté století. A samozřejmě vystopovat v České republice první stopy počátkem dvacátého století, kdy vznikal časopis Hlas a Nový hlas pod vedením Jiřího Karáska ze Lvovic. Výstava ukazuje také, jak se ke gayům a lesbičkám chovaly totalitní systémy. Ať už fašismus za války nebo potom padesátá, šedesátá, sedmdesátá léta. No a pochopitelně to emancipační hnutí po revoluci v roce 1989."

Na výstavě jsou na panelech a ve vitrínách umístěny články, dokumenty, svědectví nebo časopisy související s gay a lesbickým hnutím. K vidění bude také záznam přenosu z poslanecké sněmovny z 15. března 2006, kdy byl přijat zákon registrovaném partnerství. Jaké jsou teď priority gay a lesbického hnutí?

"V současné době vznikla při úřadě paní ministryně Džamily Stehlíkové skupina pro sexuální menšiny, která právě provedla v uplynulém roce analýzu situace této menšiny v naší společnosti a vypracovala určitá doporučení, kterými by mohli ministři, vláda nebo poslanci dále vylepšit to postavení. I když musíme říct, popravdě, že se výrazně změnilo. Především proto, že se změnil vztah společnosti k této problematice. Takže očekáváme, že právě v rámci toho registrovaného partnerství se ještě dotvoří věci, na které nebyla politická vůle nebo ke kterým ještě musíme dospět a které ukáže praxe."

Dále je pak podle Jiřího Hromady nutné, aby si mladá generace sama vytvořila další své nároky, své potřeby a ty realizovala. Ať už v legislativě nebo ve společnosti.

"Tam očekáváme především přijetí antidiskriminačního zákona a odstranění ještě takových drobných záležitostí v legislativě. Co se týká veřejnosti, tak tam si myslím, že už je to na té minoritě, aby dokázala, že přijetí registrovaného partnerství a vztah společnosti k ní je oprávněně kladný."