Zprávy

Rozšíření "Schengenu" oslavili běžní lidé i politické špičky

Takzvaný schengenský prostor zahrnuje od pátku 24 zemí - lidé mohou bez hraničních kontrol cestovat od Estonska po Portugalsko. Mezi devíti novými členskými státy EU, jež do prostoru vstoupily, je i Česká republika. Hlavní oslavy v Česku se konaly na česko-polsko-německém pomezí u Hrádku nad Nisou na Liberecku. Zúčastnili se jich mimo jiné šéfové vlád ČR, Německa a Polska a také předseda Evropské komise José Barroso.

Oslavy v Trojzemí začaly hned po půlnoci. Starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta se starostou města Bogatyně přeřízli a odstranili železné zátarasy z mostku přes hraniční Oldřichovský potok, které dělily obce Oldřichov na hranicích a Kopaczow. Ráno německá kancléřka Angela Merkelová spolu s premiérem polské vlády Donaldem Tuskem otevřeli německo-polskou hranici na silničním přechodu Žitava - Friedensstrasse-Porajów. Poté se politici přesunuli na polsko-českou hranici, jen kousek od místa, kde se v květnu 2004 konala největší lidová slavnost k rozšíření EU. Tusk a český premiér Mirek Topolánek tam symbolicky přeřízli dřevěnou maketu hraniční závory.

Podle českého premiéra dosáhlo Česko vstupem do schengenského prostoru rovnoprávnosti. Barroso zdůraznil, že unie není jen konstrukcí pro politiky a diplomaty, ale díky rozšíření schengenského prostoru z ní mají užitek i všichni Evropané. Merkelová připomněla, že otevření hranic lidé dlouho očekávali. Podle ní je dobré hlavně pro děti, které budou brát jako samozřejmost to, o čem jejich rodiče jen snili.

Se svým slovenským protějškem Robertem Ficem se Topolánek při oslavě na někdejším česko-slovenském hraničním přechodu Hodonín-Holíč shodl, že střežená hranice mezi Českem a Slovenskem, byla uměle vytvořená, nechtěná, zbytečná a mnozí občané obou zemí ji vnitřně nikdy nepřijali. Vstup Česka do schengenského prostoru se slavil podél celých hranic. V Českém Jiřetíně na Mostecku byla slavnostně přestřižena páska a přeříznuta železná brána na bývalém hraničním přechodu. Podobně vypadaly oslavy i na jiných místech. Hymnou Evropské unie, známou skladbou Óda na radost, vyvrcholily dnes na přechodu s Německem ve Strážném na Prachaticku. Slavnosti se zúčastnil i zde Topolánek a také předseda bavorské vlády Günther Beckstein.

Rozšíření takzvaného schengenského prostoru komentuje veškerý evropský tisk. Zatímco některé deníky tuto událost hodnotí jako definitivní odstranění železné opony, která Evropu rozdělovala od skončení druhé světové války, jiné připomínají přetrvávající obavy občanů starých zemí "Schengenu" z nárůstu kriminality a nekontrolovatelného přílivu uprchlíků z nových států zóny.

EU dá na přeshraniční spolupráci ČR se sousedy přes 19 miliard Kč

Téměř tři čtvrti miliardy eur (zhruba 19,62 miliardy korun) dá Evropská unie České republice a regionům s ní sousedícím na operační programy týkající se přeshraniční spolupráce v letech 2007 až 2013. Nejvyšší částka z evropských fondů je určena na spolupráci ČR s Polskem, která činí 219,4 milionu eur (zhruba 5,8 miliardy korun). Vyplývá to z informací, které zveřejnila Evropská komise. Peníze budou mimo jiné určené na zlepšování dopravní dostupnosti a životního prostředí a k podpoře cestovního ruchu.

V Jablonci vyrazí zlatou medaili ke vstupu do Schengenu

Kilogramovou zlatou medaili ke vstupu České republiky do schengenského prostoru se chystají vyrazit v mincovně v Jablonci nad Nisou. Autorem předlohy je jeden z našich nejlepších sochařů-medailérů Jiří Harcuba. Nyní vrcholí přípravy předloh, samotná ražba proběhne na počátku příštího roku. Medaile bude stát zhruba 700 000 korun. Na rozdíl od minulosti, kdy se zlatých kilovek vyrobilo vždy 50, je tentokrát emise dvojnásobná. Podle obchodního náměstka České mincovny Libora Křapky je přesto už nyní ze 60 procent vyprodaná. Kromě toho mincovna připravila také ražbu menších zlatých a stříbrných medailí k Schengenu, jejichž autory jsou Jiří Dostál a Luboš Charvát. Jablonecká mincovna vydala první zlatou medaili o hmotnosti jednoho kilogramu předloni, u příležitosti prvního výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Pět desítek medailí bylo okamžitě rozebráno. Letos firma vydala kilovou medaili k 50. výročí podepsání římských dohod, jež byly základem vzniku Evropské unie.

STEM pro ČT: Švejnar dohnal v oblibě Klause

Obliba prezidentského kandidáta Jana Švejnara stoupá. Vyplývá to z průzkumu, který vypracovala agentura STEM pro Českou televizi. Podle 34 procent dotázaných by byl lepší hlavou státu současný prezident Václav Klaus, stejný podíl lidí by ale na Hradě raději viděl ekonoma Švejnara. Zbylým 32 procentům je to jedno. "Švejnar je nejvíc přijatelný pro lidi staršího věku. To je trochu překvapivé, protože přece jenom to jsou lidé konzervativnější," uvedla v ČT Věra Haberlová ze společnosti STEM. Dodala, že Klausovi možná klesla popularita kvůli neochotě zúčastnit se televizní politické debaty se Švejnarem. V listopadovém průzkumu agentury Median ještě téměř polovina respondentů uvedla, že Švejnara vůbec nezná. Za prezidenta ho tehdy chtělo 15 procent lidí, Klause si přálo 62 procent.

Klaus: Švejnara by měla v televizi představit ČSSD

Prezident Václav Klaus uznává, že česká veřejnost má právo znát osobnost a názory kandidátů na funkci hlavy státu. Nestačí k tomu podle něj však jen pár desítek minut televizní debaty. Svého kandidáta by měla televizním divákům představit sociální demokracie. Klaus v tomto smyslu odpověděl na dopis šéfa ČSSD Jiřího Paroubka, který ho vyzval, aby se zúčastnil debaty s kandidátem na prezidentský úřad Janem Švejnarem. Podle Klause by měla ČSSD sama objasnit, proč právě Švejnar je jejím kandidátem na funkci hlavy státu, přiblížit jeho názory a rozptýlil různé pochybnosti, které se o něm a jeho vztahu k naší zemi v médiích šíří. "Nepochybně by to pomohlo serióznosti debat o nadcházející prezidentské volbě více, než snahy udělat z ní umělou mediální show," napsal Klaus v dopise. Lidé by podle nynějšího prezidenta měli kandidáta na nejvyšší ústavní funkci znát na základě jeho dlouhodobě známých postojů, na základě jeho práce pro zemi a aktivního veřejného působení, které jej na funkci prezidenta opravňuje kandidovat.

MfD: Církve asi od státu dostanou odškodnění 267 miliard korun

Církve nejspíš od státu dostanou 267 miliard korun jako odškodnění za majetek, který jim stát v minulosti zabavil, píše sobotní Mladá fronta Dnes (MfD). Zástupci koalice a církví se minulý týden shodli na finanční náhradě 83 miliard, které však stát nemůže vyplatit jednorázově. Podle ministra financí Miroslava Kalouska by to ohrozilo státní rozpočet. Suma se proto bude vyplácet postupně, a bude se tedy úročit, upozornilo už v pátek deník Právo. "Půjde o 267 miliard korun vyplacených během 60 let," řekl MfD Kalousek. Částka 83 miliard podle něj bude úročena sazbou 4,85 procenta ročně. Podle místopředsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové, která se jednání vládní komise s církvemi účastnila, nikoho nenapadlo hned spočítat, že by se celková částka mohla o tolik zvýšit. "Můj odhad je, že přibližně čtvrtina našich poslanců (z ODS) s tím bude mít problém," řekla Němcová. Lidovci ale podle MfD očekávají, že občanští demokraté odškodnění církví podpoří, jinak by to prý mohlo mít dopad i na prezidentskou volbu.

CVVM: Většina si myslí, že Benešovy dekrety by měly platit dále

Většina občanů České republiky si myslí, že poválečné dekrety tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše by měly platit i nadále. Množství zastánců tohoto názoru však v posledních pěti letech trvale klesá. Postupně se snižuje i množství lidí, kteří považují za spravedlivý poválečný odsun Němců z Československa. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se uskutečnil v první polovině listopadu. To, že by dekrety měly platit nadále, si v listopadu myslelo 52 procent lidí. Přesně před rokem jich bylo 53 procent, v březnu 2002 pak 67 procent. O tom, že by dekrety měly být zrušeny, bylo v listopadu přesvědčeno 11 procent občanů, před rokem to bylo 13 procent. Jako Benešovy dekrety jsou označovány výnosy prezidenta z období od května do července 1945, které řídily chod státu bezprostředně po skončení druhé světové války. Některé z nich se týkaly vyvlastnění a zbavení občanských práv příslušníků německé a maďarské národnostní menšiny. O tom, že poválečný odsun sudetských Němců z tehdejšího Československa byl spravedlivý, byla letos v listopadu přesvědčena menšina - 48 procent lidí. Loni to bylo 50 procent, o rok dříve 56 procent a v roce 2002 pak 60 procent.

Rada pro oběti nacismu dala miliony na sociální projekty

Česká rada pro oběti nacismu dala i letos peníze na sociální, výzkumné a vzdělávací projekty. Podpořila přes sedm desítek návrhů, mezi úspěšné žadatele rozdělila kolem osmi milionů korun. Nejvíce peněz, necelých 1,3 milionu korun, dostala pražská židovská obec na domov sociální péče na pražském Hagiboru. Peníze směřovaly do projektů v programech budoucnost, péče a obnova. Na své akce je obdrží především židovské obce po celém Česku, které se starají o seniory. Česká rada pro oběti nacismu vznikla na základě česko - rakouské dohody o odškodnění obětí otrockých a nucených prací v době nacismu. Zastupuje zájmy obětí nacismu, zajišťovala odškodnění a realizuje různé projekty. Zřizovatelem tohoto nadačního fondu jsou Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých, Federace židovských obcí v ČR a Svaz nuceně nasazených československých občanů za druhé světové války v Německu a v ostatních okupovaných zemích. Bližší informace lze získat na www.crpon.cz.

První blok Temelína přestal kvůli testu tyčí dodávat proud

První blok jihočeské jaderné elektrárny Temelín přestal v sobotu časně ráno dodávat elektřinu. Energetici jej odstavili kvůli plánované zkoušce řídících tyčí, které zastavují štěpnou reakci. Pravidelné testy tyčí, takzvaných klastrů, provedou technici během víkendu. Elektřinu začne blok znovu vyrábět na Štědrý den. ČTK o tom informoval mluvčí elektrárny Marek Sviták. Během víkendu technici ze společnosti Škoda Power dovyváží i turbínu bloku po nedávné výměně vysokotlakého dílu. Druhého bloku se odstávka nedotkne, vyrábí dál bez omezení.

Temelín letos vyrobí méně elektřiny, než bylo v plánu. Do rozvodné sítě dodá asi 12,3 terawatthodin (TWh), což je o procento méně oproti původním předpokladům. Důvodem je prodloužení všech tří palivových odstávek o 24 dní. Loni elektrárna vyprodukovala 12 TWh proudu. Příští rok má Temelín vyrobit 13,6 TWh elektrické energie, což by bylo nejvíce od roku 2000, kdy byl spuštěn jeho první blok. Temelín je největším zdrojem elektřiny v Česku, jeho výkon je 2000 megawattů. Pokrývá tak plných 15 procent celoroční domácí spotřeby.

Ve věku 69 let zemřela herečka Věra Galatíková

V pátek večer zemřela členka činohry Národního divadla v Praze Věra Galatíková. Devětašedesátiletá herečka podlehla rakovině. ČTK o tom informoval mluvčí činohry české první scény Tomáš Staněk. Galatíková ztvárnila řadu nezapomenutelných rolí ve filmu a televizních a divadelních inscenacích. Hrála mimo jiné ve Vláčilově Údolí včel, Jasného filmu Všichni dobří rodáci, Brabcově Kytici a výraznou roli vytvořila v televizním snímku Počítání oveček. Divákům se vryla do paměti i skvělým dabingem, když například propůjčila hlas Francouzce Annie Girardotové, s níž se několikrát setkala osobně. "Byla mi blízká i jako herečka," komentovala to v jednom z rozhovorů. Za celoživotní mistrovství v dabingu v roce 2000 získala Galatíková Cenu Františka Filipovského. O pět let dříve převzala cenu Thálie.

"Věra Galatíková byla vynikající herečkou, která prošla řadou výborných scén. Vytvořila spoustu podstatných divadelních, filmových i televizních rolí a myslím, že díky tomu měla množství příznivců a obdivovatelů," řekl ČTK umělecký šéf Národního divadla v Praze Michal Dočekal. Pracovně se s ní však setkal až v době, kdy už měla vážné zdravotní problémy. "Poznal jsem ji ještě jako student na DAMU a pak v Národním divadle - osobně i lidsky. Byla to cenná osobnost, jejíž odchod je velmi bolestný," dodal Dočekal a ocenil její statečný zápas s těžkou nemocí.

Zemřel skladatel Jiří Pauer, bývalý ředitel Národního divadla

Ve věku 88 let zemřel v pátek v Praze hudební skladatel Jiří Pauer. ČTK to sdělil generální ředitel České filharmonie Václav Riedlbauch. Pauer působil v pražském Národním divadle jako šéf opery a v letech 1979 až 1989 jako jeho ředitel. Podílel se na festivalu Pražské jaro, vyučoval skladbu na AMU a přes 20 let stál v čele České filharmonie. Pauer se věnoval hlavně orchestrální, vokální a komorní tvorbě, napsal také pět oper. Nejpopulárnější z nich je historická opera Zuzana Vojířová. Dětem skladatel věnoval balet na motivy pohádkového Ferdy Mravence Ondřeje Sekory. Ve světě se podle Riedlbaucha často hrají Pauerovy skladby pro dechové nástroje.

Pecková vystoupila s pražskými filharmoniky na Žofíně

Ovace ve stoje sklidila mezzosopranistka Dagmar Pecková, která zazpívala v doprovodu Pražských komorních filharmoniků (PKF) ve Velkém sále pražského Žofína. Pod taktovkou Vojtěcha Spurného představila hudbu starých mistrů George Friedricha Händela, Christophera Willibalda Glucka a Josepha Haydna. Po dlouhotrvajícím potlesku Pecková s ansámblem zopakovala dramaticky interpretovanou Haydnovu koncertní árii Scena di Berenice.

Šestačtyřicetiletá Pecková žije ve Freiburgu s manželem, německým hudebníkem Klausem Schiesserem. Je matkou jedenáctiletého syna Theodora a šestileté dcery Dorothey. V Německu vystupovala už od počátku své kariéry. Po angažmá v Saské státní opeře v Drážďanech byla několik let členkou ansámblu berlínské Německé státní opery. Její hlas již slyšelo publikum newyorské Carnegie Hall i londýnské Wigmore Hall, koncertovala kupříkladu i v Paříži, Amsterodamu, Strasbourgu, Lausanne a Tel Avivu.

Dirigent Vojtěch Spurný, který je považovaný za znalce klasicistní a barokní hudby, se při koncertu představil jako dirigent, klavírista a cembalista. Své hudební nadání mimo jiné prokázal, když při několika skladbách dirigoval a zároveň hrál na nástroj. Během Haydnova klavírního koncertu dokonce vtipně improvizoval s melodiemi písní Skákal pes přes oves a Jedna, dvě, Honza jde.

Skauti přinesli do Svatovítské katedrály Betlémské světlo

Do katedrály svatého Víta přinesli čeští skauti plamen Betlémského světla. Světlo od nich společně převzali kardinál Miloslav Vlk, manželka prezidenta Livia Klausová a primátor hlavního města Prahy Pavel Bém. Vlastní svíčku si od skautské lucerny připálila i řada Pražanů. Skauty v katedrále jako první přivítal kardinál Vlk. Při předání zazpíval skautský pěvecký sbor Canuta. "Betlémské světlo je nádherným moderním zvykem. Představuje pozitivní hodnoty, šířit světlo tudíž znamená rozšiřovat prostor pro dobro," řekl Vlk. "Betlémské světlo má dva významy - vnější a vnitřní. Vnější znamená, že si zapalujeme svíčky. Ten druhý je důležitější, protože je to plamínek, který si neseme uvnitř," uvedla Klausová. V sobotu plamen skauti rozvezou vlakem do všech koutů České republiky. Pražané si mohou Betlémské světlo v následujících dnech připálit v katedrále svatého Víta, na Staroměstském náměstí, v ústředí skautů na Senovážném náměstí, v Městské knihovně hlavního města Prahy na Mariánském náměstí, v budově Českého rozhlasu, na vánočních trzích ve Vršovicích nebo od 23. prosince od 15:00 v Písecké bráně.

Betlémské světlo bylo minulou sobotu ve Vídni předáno skautským delegacím z celé Evropy. Skauti tento novodobý symbol Vánoc dopravují do mnoha evropských zemí. Pro skauty je Betlémské světlo symbolem míru a přátelství. Novodobá vánoční tradice vznikla v Rakousku, odkud se rozšířila do 25 zemí světa. Letos se slaví už pojedenadvacáté. Do České republiky se tradice poprvé dostala v prosinci 1989.

Pošta na Božím Daru orazítkovala téměř půl tuny pošty pro Ježíška

Poštovní úřadovna na Božím Daru skončila s razítkováním vánoční korespondence pro Ježíška. Letos jí sem přišlo téměř půl tuny a čtyři zaměstnanci měli co dělat, aby od 3. prosince, kdy razítkování začalo, všechny zásilky vyřídili. Denně jim tak prošly rukama kilogramy dopisů či pohledů. Ani letos nechyběly zásilky adresované do řady vzdálených zemí či odtud přicházející. Smitka namátkou jmenoval Japonsko, Nový Zéland, Singapur nebo Kanárské ostrovy. Autory přání pro Ježíška byly převážně děti. Pod stromeček si přály třeba počítač, mobilní telefon a další technické vymoženosti. "Našlo se ale i dost takových, které si třeba napsaly jenom o zdraví pro své rodiče. To určitě potěší," uvedl Smitka. Vánoční poštu vyřizovali na Božím Daru letos počtrnácté. Hlavním motivem na příležitostním razítku byl tentokrát zvoneček se snítkami jmelí a vánoční kometou vlasaticí. Pošta na Božím Daru má s "poštou nebeskou" nejdelší spolupráci a nebi je nejblíže.

Boží Dar je totiž nejvýše položené město ve střední Evropě. Pošta vydává ročně celou řadu příležitostných razítek, která jsou zajímavá hlavně pro sběratele. Zvláštností mezi nimi jsou tři tradiční razítka, která se používají rok co rok a mění se pouze jejich motiv. Jsou to razítka zmiňované Ježíškovy pošty, velikonoční v Kraslicích a valentýnská v Milostíně. Na Valentýna chce Česká pošta tentokrát poprvé použít razítko s takzvaným ambigramem, tedy slovem, které lze číst z více stran.

Vánoce v ostravských vězeních: Salát, stromek, koncert a šachy

Čtyři vězni z věznice v Ostravě-Heřmanicích stráví Vánoce doma. Mimořádnou kázeňskou odměnu - přerušení trestu - jim komise udělila za vzorné chování. Stejnou možnost dostala i desítka odsouzených z ostravské vazební věznice. Pro zbývající odsouzené, stejně tak i pro obyvatele ostravské vazební věznice, je připravena sváteční atmosféra. I k Vánocům za mřížemi totiž neodmyslitelně patří bramborový salát a nazdobený stromek. Chybět ale nebude ani šachový turnaj či novoroční turnaj v šipkách. "Štědrý den v rodinném kruhu stráví dva odsouzení z ubytovny s dozorem a dva odsouzení z přísnějšího režimu. Na Silvestra mimo zdi věznice se zatím těší dva dozoroví věznění," uvedl mluvčí heřmanické věznice Vlastimil Nohejl. I strava během Štědrého dne bude pro ně sváteční. "K snídani dostanou kakao, vánočku a ovoce. Poobědvají krupicovou kaši a dostanou balíček. Večeře začne hrachovou polévkou, hlavním chodem bude smažený vepřový řízek s bramborovým salátem," řekl ČTK vedoucí oddělení logistiky Zdeněk Beneš. Nyní je ve Vazební věznici Ostrava 470 vězněných osob. Z toho je 270 mužů ve výkonu vazby a 200 dalších si za zdmi odpykává soudem udělené tresty. Ve věznici v Ostravě-Heřmanicích, která svým režimem patří k přísnějším, nyní pobývá 728 odsouzených.

Ze sportu:

Předčasné Vánoce udělali tepličtí fotbalisté dětem v dětském domově v Krupce. Předali jim totiž stolní fotbal, který si tolik přály a na něž se složila celá kabina prvoligového klubu. Hned po návratu ze společné dovolené v Egyptě za dětmi vyrazili Pavel Verbíř, Martin Fenin a Petr Benát. "Jsme rádi, že jim můžeme udělat radost," řekla pro klubový web dlouholetá opora Verbíř. Hráči slíbili dětem na příští rok turnaj, včetně Verbíře, i když mu stolní fotbal nejde. "Není v mužstvu horší hráč, než jsem já," přiznal sebekriticky.

Český fotbalový trenér Ivan Hašek znovu nestráví Vánoce s rodinou, neboť podruhé v kariéře míří na lukrativní angažmá ve Spojených arabských emirátech. V neděli odletí do Dubaje, kde bude příštího půl roku trénovat špičkový klub Al Ahlí. Někdejší kouč Sparty Praha a reprezentační asistent, který naposledy působil ve francouzském St. Etienne, o tom řekl ČTK. Na jaře roku 2006 vedl Hašek konkurenční klub Al Wasl.

Trenér Miroslav Fryčer byl krátce po porážce s Kladnem odvolán od extraligových hokejistů Vítkovic. Klub po vzájemné dohodě rozvázal kontrakt i s asistentem Janem Danečkem s tím, že provizorně mužstvo povede Mojmír Trličík. Oznámil to generální manažer klubu František Černík.

Český běžec na lyžích Aleš Razým vyhrál na mezinárodním mistrovství Německa sprint na 1,3 km volnou technikou. V krušnohorském Oberwiesenthalu startovala v přípravě na blížící se Tour de Ski kompletní česká špička - druhý skončil Martin Koukal, pátý Martin Jakš a devátý Lukáš Bauer, jenž sprinty téměř nejezdí.

Třinácté místo obsadila aktuální česká jednička Roman Koudelka v šestém letošní závodu světového poháru ve skocích na lyžích ve švýcarském Engelbergu. O devět desetin bodu porazil Martina Cikla. Dvacetiletý člen Dukly Liberec byl po prvním kole dokonce devátý. I díky čtrnácté příčce dosáhl při svém čtvrtém startu v individuálním závodě Světového poháru nejlepšího výsledku v kariéře. Dosud Cikl bodoval jen při 21. místě v rakouském Villachu. Antonín Hájek, který obsadil 46. místo a nepostoupil do druhého kola. Jan Matura neuspěl v páteční kvalifikaci.

Skokanovi na lyžích Jakubu Jandovi nevyšel ani druhý závod Kontinentálního poháru na novém můstku v Garmisch-Partenkirchenu, kde obsadil 16. místo. V průběžném pořadí seriálu klesl ze čtvrté příčky na šestou a nezískal pro českou reprezentaci páté účastnické místo na blížícím se Turné čtyř můstků. K tomu se potřeboval bývalý vítěz prestižního miniseriálu udržet v první pětce Kontinentálního poháru. První český vítěz Světového poháru ze sezony 2005/06 čeká, zda se vrátí do reprezentačního A-týmu, z kterého vypadl v úvodu sezony po nepovedených nominačních závodech. Nominace na Turné čtyř můstků má být oznámena v neděli.

První vítězství v sezoně vybojoval v sobotu cyklokrosař Radomír Šimůnek. Dvaadvacetiletý český reprezentant dominoval závodu druhé kategorie v belgických Antverpách a za svými zády nechal všechna současná esa včetně domácího Svena Nijse, vedoucího muže světového žebříčku.

I svůj třetí start v seriálu Českého poháru cyklokrosařů proměnil Zdeněk Štybar ve vítězství. Na okruhu v Podbořanech jezdec belgické stáje Fidea v sobotu zvítězil o 13 sekund před domácím Kamilem Ausbuherem, třetí skončil Jan Chrobák z týmu Johnson Control Mladá Boleslav.

Čeští házenkáři obsadili na Vánočním turnaji ve slovenských Levicích druhé místo za Maďarskem, s kterým v závěrečném utkání prohráli 23:27. V dalším sobotním zápase remizovalo Polsko se Slovenskem 29:29, domácí celek tak skončil bez vítězství poslední.

Krátce o nedělním počasí v České republice:

Zataženo, místy mrznoucí mlhy, na horách přechodně polojasno. Teploty -5 až -1 stupeň Celsia.