Týden v ČR
Pětapadesátiletý ekonom Jan Švejnar oznámil v závěru minulého týdne svou prezidentskou kandidaturu. Prověřování vicepremiéra a předsedy Strany zelených Martina Bursíka kvůli údajným daňovým únikům bylo neodůvodněné. Své vedení získal v úterý Ústav pro studium totalitních režimů.
Pětapadesátiletý ekonom Jan Švejnar oznámil v závěru minulého týdne svou prezidentskou kandidaturu. Jeho nominaci podepsalo deset senátorů různých politických uskupení kromě občanských demokratů, jejichž favoritem je současný prezident Václav Klaus, a komunistů. Minulou sobotu, na zasedání ústředního výkonného výboru, mu definitivně vyjádřili podporu sociální demokraté. Jan Švejnar tam prohlásil, že porazit Václava Klause je v zájmu České republiky. Při sdělování svého rozhodnutí zdůraznil, že chce být prezidentem pro 21. století. A co sám považuje za svůj hlavní vklad?
"Já myslím, že to je právě ta moje nadstranickost, čili že nejsem politický kandidát. A potom si myslím, že je to jak místní, domácí, tak světová zkušenost a znalost, která bude velmi důležitá v další pěti letech."
Jan Švejnar chce být prezidentem sjednocujícím a ne polarizujícím. Už před oznámením své kandidatury měl podporu Strany zelených a většiny senátních klubů Sdružení nezávislých kandidátů a Klubu otevřené demokracie. Lidovci zatím nevysloví podporu ani jednomu z prezidentských kandidátů, pro komunisty Jan Švejnar nesplňuje některé podmínky, a proto ho zatím nepodpoří.
Václava Klause Švejnarova kandidatura potěšila. Jak ale řekl v České televizi, do duelu před kamerami s ním nepůjde:
"Takové setkání může být jedině v zájmu mého konkurenta, nikoliv v zájmu mém. Všechno je rázem jasnější a myslím, že celá ta prezidentská volba dostává jasnější kontury, jasnější struktury. Myslím, že to bylo potřeba."
Volba prezidenta České republiky proběhne na společném zasedání poslanců a senátorů, které začíná 8. února 2008.
Celá kauza začala 6. prosince, kdy na pražskou policejní správu přišlo anonymní trestní oznámení. Martin Bursík a jeho bratr Jiří se prý mohli dopustit nezákonného jednání v souvislosti s pronájmem domu v pražské Sněmovní ulici prostřednictvím firmy Ecoconsulting, kterou sami založili. Martin Bursík veškerá obvinění odmítl:
"Neexistuje žádný dluh na dani nebo na jakýchkoliv daních, které bych měl. Nemám žádný daňový nedoplatek, a naopak se ukázalo, že jsme jako fyzické osoby měli v roce 2007 přeplatek na záloze daní z příjmu fyzických osob 190 tisíc korun."
Žalobkyně Městského státního zastupitelství v Praze Bursíkův případ ukončila na základě toho, že policisté podle ní neměli dost podkladů k tomu, aby vůbec mohli usoudit, že se vicepremiér Bursík dopustil něčeho nezákonného. Podle mluvčí pražských žalobců Štěpánky Zenklové tak policie neměla ke stíhání Bursíka důvod:
"Městská státní zástupkyně zrušila záznam policie o zahájení úkonů trestního řízení, to znamená, že to vyšetřování v podstatě ani nezačne, protože podle státní zástupkyně policie nemá k dispozici takové podklady, na jejich základě by bylo možno učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu."
Martin Bursík se však pozastavil nad tím, že z vyšetřovacích spisů unikly médiím údaje. Policii proto bude žádat o vysvětlení.
Úterní Hospodářské noviny a deník Právo se ve svých komentářích shodují v názoru, že žalobkyně vyšetřování Martina Bursíka zastavila příliš brzo a že celá věc byla zpolitizována. Podle nich nelze vědět s jistotou, že je Martin Bursík nevinný.
"Ústav se bude zabývat badatelsko-historickou činností ve vztahu ke komunistickému totalitnímu režimu a k procesům, které vedly k uchopení moci v únoru 1948. a také, to nám dala do vínku Poslanecká sněmovna, dobou nacistické okupace 1938 až 1945,"říká Pavel Žáček.
Ředitelem nové instituce ho jednomyslně zvolila Rada ústavu, v jejímž čele stojí předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová. I ona souhlasí s rozšířením působnosti ústavu o období 2. světové války:
"Právě ty oba -ismy, nacistický i komunistický, mají souvislosti. A ten výzkum by měl být oproštěn od všeho vedlejšího a najít pravá zrna pravdy. Máme právo znát pravdu."
Faktickou činnost zahájí Ústav pro studium totalitních režimů 1. února 2008. Jednou z jeho prvních akcí bude konference o totalitních režimech, na kterou chce Pavel Žáček pozvat zástupce obdobných institucí z Polska, Slovenska, Německa a Maďarska i dalších zemí bývalého sovětského bloku.
