Týden v ČR

Foto: Evropská komise
0:00
/
0:00

Školství, mládež a tělovýchova dostanou zřejmě jednoho z nejmladších ministrů v historii. Cena elektřiny, plynu i uhlí letí v Česku prudce nahoru. Chcete vědět, co je to huňa nebo vosnovák, kde žijí goralé nebo jak se čistily studánky? To vše se můžete dočíst v nové třísvazkové Lidové kultuře s podtitulem Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska.

Ondřej Liška,  foto: ČTK
Školství, mládež a tělovýchova dostanou zřejmě jednoho z nejmladších ministrů v historii. Strana zelených nominovala na tento post svého třicetiletého místopředsedu Ondřeje Lišku. Pokud nedojde k neočekávanému vývoji přímo ve Straně zelených, prezident ho ve shodě s premiérem Mirkem Topolánkem jmenuje příští týden.

Předseda vlády je přesvědčen o tom, že Ondřej Liška je schopen tuto funkci zvládnout. Na rozdíl od prezidenta Václava Klause nevidí problém ani v tom, že budoucímu ministrovi je teprve 30 let:

"Tím, že je Ondřej Liška schopen vést poslanecký klub ve sněmovně, tak je evidentně schopen vést i ministerský tým náměstků. Přesvědčil jsem se o něm, že na takovou funkci má. Je otázkou, jestli zvládne ten přechod, uklidnit situaci školských odborů, vyřešit celou řadu problémů, které ho čekají, ale podle mě to není jméno, proti kterému bych měl jakékoliv výhrady."

Sám Ondřej Liška řekl, že pro vedení ministerstva školství má hlavně velké odhodlání:

"To, oč šlo Daně Kuchtové i lidem kolem ní, bylo jmenovat někoho, kdo bude skutečně schopen a bude garantovat, že ten zelený profil bude ve vládě dostatečně zřetelný. To si myslím, že splňuje to, že jsem místopředseda strany a jsem schopen řešit nejenom ty urgentní problémy resortu, jako je čerpání evropských peněz, ale i samozřejmě celý zbytek té šířky, kterou zahrnuje."

Ondřej Liška a Martin Bursík  (vpravo),  foto: ČTK
Resort školství trpí řadou problémů a řešení některých není možné dlouho odkládat. Rychle je nutné řešit například čerpání evropských peněz. S tím souvisí potřeba resort personálně stabilizovat.

"Ono je skutečně vykořeněno na dřeň, tam odešla řada pracovníků, kteří byli důležití,"říká místopředseda České konference rektorů Václav Cejpek.

Jako prvořadý úkol si budoucí ministr Ondřej Liška předsevzal vyřešit finance:

"O tom, že ministerstvo školství je dlouhodobě podfinancováno, není pochyb, a proto pokud se skutečně stanu ministrem školství, bude třeba jako první zahájit jednání s partnery, jak ve vládě tak s odbory, o možnostech navýšení rozpočtu."

Zdroje pro financování školství nechtěl upřesnit, dokud je neprojedná s premiérem a ministrem financí. Ministerstvo školství má v navrhovaném rozpočtu na příští rok k dispozici přes 118 miliard korun, asi o tři procenta více než letos. Školské odbory žádají ale další tři miliardy korun na pomůcky, vzdělávání pedagogů a zejména platy pracovníků. Plánovaný růst odměn podle nich nepokryje ani inflaci a odboráři hrozí stávkou.


Foto: Evropská komise
Cena elektřiny, plynu i uhlí letí v Česku prudce nahoru. Podle toho, kde lidé bydlí a čím topí, mohou počítat se zvýšením až o 20 procent. Ještě většímu růstu zabránilo zmrazení státem hlídaných poplatků. Smůlu mají lidé, kteří podlehli na začátku 90. let kampani propagující pořízení přímotopů a tudíž elektřinou vytápějí celý dům. Dnes zaplatí za vytápění domku kolem 30 tisíc ročně. Příští rok to může být o 6 tisíc víc. Od ledna totiž elektřina v průměru zdraží o 9, 1 procenta. A připočíst musíme ještě ekologickou daň. Praktické dopady zdražení ukazuje na příkladu hlavního města předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt:

"Kde se používá elektřina ke svícení a vaření, tak tam jsou to stokoruny. Potom musíme uvažovat další kategorii odběratelů, kteří využívají elektřinu k vaření, svícení, ale také k ohřevu vody, kde se to blíží několik stovek a u těch, kteří používají elektřinu i na topení - přímotopy, tak je to rozdíl i několik tisíc."

Energetický regulační úřad vzkazuje, že cena elektřiny poroste i v příštích letech. Poptávka totiž stále roste, ale nové elektrárny se ve střední Evropě nestavějí. Kromě proudu porostou i ceny plynu a centrálního tepla až 20 procent. Zvedá se totiž cena uhlí, kterým se topí v elektrárnách. Odborníci vidí zdražování energií jako nevyhnutelné. Například analytik Atlantik finanční trhy Petr Novák čekal ještě vyšší ceny:

"Výsledné zvýšení cen pro domácnosti je na spodní hranici našeho odhadu. Čekali jsme, že elektřina zdraží o 9 až 10 procent. Výslední zdražení o 9,1 procent pro konečné spotřebitele z řad domácností tak vnímáme mírně překvapivě pozitivně."

Podle mnohých odborníků mohou růst cen zastavit nové elektrárny.


Chcete vědět, co je to huňa nebo vosnovák, kde žijí goralé nebo jak se čistily studánky? To vše se můžete dočíst v nové třísvazkové Lidové kultuře s podtitulem Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Na vzniku této unikátní publikace, která nemá v historii českého národopisu obdoby, pracovalo kolem sto dvaceti autorů celkem čtrnáct let. Podle Lubomíra Tyllnera z Etnologického ústavu Akademie věd České republiky, který byl od počátku prací na Národopisné encyklopedii jejím vědeckým tajemníkem, se jedná o zcela unikátní dílo:

"Slovníkové dílo tohoto typu nevzniklo dosud nikdy. Je to tedy první a mám obavu, že i poslední případ, kdy vychází něco takového v tomto rozsahu."

Třísvazková encyklopedie má kolem dvou tisíc hesel a další tisíce odkazů, podrobný věcný, zeměpisný i jmenný rejstřík, obsahuje i množství dobových fotografií, kreseb, mapek nebo notových záznamů. Jeden svazek je věnován osobnostem českého a moravského národopisu.

"Já jsem stál u zrodu asi dvou tisíc titulů za svoji kariéru nakladatele. Tohle je ale kniha, kterou řadím mezi prvních deset, na které jsem pyšný a hrdý. Naplňuje mne fakt pýchou, že na tom je logo našeho nakladatelství. A když jsem viděl to nadšení, s jakým to dělali, a ten zápal, tak to bylo něco úžasného,"říká Jiří Kolečko, ředitel nakladatelství Mladá fronta, které národopisnou encyklopedii vydalo.