Kalendárium
Tentokrát se v kalendáriu objeví dokonce dvakrát, i když spíše jen tak nepřímo, skladatel Bedřich Smetana, řeč bude také o závodnici Elišce Junkové nebo opatu kláštera v Plasích Eugenu Tyttlovi.
Své sto čtrnácté narozeniny oslavil 16. listopadu oslavovaný i proklínaný fotbalový klub Sparta Praha. Původně se jmenoval Athletic Club Královské Vinohrady, ale už o rok později se v jeho názvu objevilo slovo Sparta. Klubem dlouhou dobu jeho existence prošlo mnoho fotbalistů zvučných jmen a ve sparťanském dresu v brance chytal také král komiků Vlasta Burian.
"Pro německou Velkou cenu
stačilo nám vyslat ženu,
arci když je taková
jako paní Junková!
Ta když sedne k volantu,
rekordy jsou k čerchmantu!"
Takto oslavoval automobilovou závodnici Elišku Junkovou po jejím vítězství ve Velké ceně Německa Eduard Bass a bylo opravdu proč. Eliška Junková, přezdívaná královna volantu, se narodila 16. listopadu před 107 lety. Automobilům se začala věnovat až po svatbě s Čeňkem Junkem v roce 1922, ale už za krátkou dobu dosáhla na poli tohoto převážně mužského sportu mnoha úspěchů. Na své bugatce dojela druhá v nejtěžším evropském závodu do vrchu ve Švýcarsku, tři poháry získala v závodě Targa Floria na Sicílii a roku 1927 vyhrála již zmíněnou velkou cenu Německa. Když na stejném okruhu o rok později tragicky zemřel její manžel, Eliška skončila se závoděním. Motorismu se ale věnovat nepřestala, a ještě dlouho po skončení své závodní kariéry je v tomto oboru skutečným pojmem.
Dne 18. listopadu 1883 bylo slavnostně otevřeno Národní divadlo, které bylo zničeno při požáru roku 1881. Národ to chápal jako katastrofu a okamžitě byla založena sbírka na obnovu „zlaté kapličky“. Za krátkou dobu se podařilo shromáždit milion zlatých a divadlo bylo znovu vystavěno. Při jeho otevření zazněla Smetanova opera Libuše.
S 18. listopadem i Bedřichem Smetanou je spojeno ještě jedno výročí. V tento den se roku 1847 se narodila Eliška Krásnohorská, autorka několika libret k jeho operám – k Hubičce, Viole a Čertově stěně. Eliška Krásnohorská se věnovala také psaní a překladům poezie a především ženskému hnutí. Psala do Ženských listů, podílela se na založení prvního českého dívčího gymnázia a měla také zásluhu na tom, že ženy mohly začít studovat na vysokých školách.
Do uplynulého týdne spadá také výročí narození muže, který nechal zhotovit známé sousoší svaté Luitgardy na Karlově mostě. Kdo to byl, to už prozradí historik Miroslav Kindl z Muzea Karlova mostu. „Eugen Tyttl byl jednou z nejvýznamnějších barokních postav u nás v Čechách. Narodil se roku 1666 v Dobříši a od roku 1699 byl opatem cisterciáckého kláštěra v Plasích. V Praze vystudoval filosofii, byl na svou dobu velice vzdělaný. Do dějin českého baroka se zapsal především jako objednavatel uměleckých děl. Jedním z nich je sousoší svaté Luitgardy na Karlově mostě, tvoří dominantu Karlova mostu a je jednou z nejvýznamnějších soch evropského baroka té doby. Tyttl ovšem nespolupracoval pouze se sochaři, ale také s architekty. Velice významná je jeho spolupráce s Janem Blažejem Santinim-Aichlem, který pro něj pracoval od roku 1707. Od roku 1711 potom přestavoval původní gotický konvent kláštera v Plasích.“
Před 36 lety zemřel básník, dramatik a překladatel Josef Kainar. Mnohé jeho básně byly zhudebněny, nejznámější je bezesporu Stříhali dohola malého chlapečka v podání Vladimíra Mišíka.
