Také směnárny se řídí tržními podmínkami
Příjmy z cestovního ruchu sice rostou, ale mohly by růst rychleji. Alespoň to tvrdí odborníci, kteří zároveň připomínají, že Česko, mimo jiné, neumí zahraničním turistům nabídnout dostatek kvalitních služeb. A nejde jen o odstrašující pověst pražských taxikářů. Některým turistům může rovněž stoupnout hladina adrenalinu při vzpomínce na výměnu valut v pouliční pražské směnárně. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
Provozovat směnárnu ve smyslu nákupu valut od cizinců není vůbec těžké. Stačí k tomu koncese vydaná živnostenským úřadem a souhlas České národní banky. Pokud ale chce majitel směnárny valuty také prodávat, k tomu už potřebuje devizovou licenci od České národní banky. A tu může získat pouze právnická osoba. O prodej valut se samozřejmě nejvíce zajímají Češi, zejména v době před dovolenými. A jejich kroky nejčastěji míří do pouliční směnárny. Tam získají valuty levněji než v bankách. Zahraniční turisté chtějí naopak získat ve směnárně české peníze, a tak je zajímá kurz nákupu valut, tedy kolik korun dostanou za svá eura, dolary, libry apod. Někdy se pak ale nestačí divit. K nejznámějším trikům některých směnáren patří hodně odlišné kurzy podle množství nabízených valut. Informace o těchto rozdílných kurzech ale bývá uvedena většinou titěrným písmem, takže ji zákazník přehlédne. K dalším trikům patří třeba výrazný nápis v angličtině o speciální nabídce. Pod ním je pak sloupec světových měn, ale s prodejním, nikoliv nákupním kurzem. Cizinec pak místo třeba 28 korun za euro dostane jen 20. Česká národní banka vydává pravidelně kurzovní lístek o poměru koruny k jiným měnám. Pro směnárny je ale takový kurz v podstatě jen orientační. To potvrzuje Pavel Zubek z tiskového odboru banky.
"Současné platné devizové předpisy žádným způsobem neupravují výši kurzu, kterou by měly směnárny dodržovat. Existuje pouze povinnost směnáren uveřejnit kurzovní lístek spolu s ceníkem poskytovaných služeb na viditelném místě, aby byl klient zřetelně a jednoznačně informován o jednotlivých cenách a kurzech před uskutečněním služby, což je důležité, aby to bylo ještě před tím, než k transakci dojde."
Směnárny tedy neporušují zákony. Jak říká náměstek ministra financí Milan Šimáček, klient musí být pouze informován o ceně poskytované služby. Podstatně horší kurz za menší množství nabízených valut ke směně zákonu neodporuje.
"Poskytování množstevních slev při směně vyšší peněžní hodnoty umožňuje zákon za předpokladu, že je ta skutečnost uvedena v kurzovním lístku, respektive v ceníku. Poskytování množstevních slev je zcela běžné i v jiných oblastech, nejen ve směnárenství. Ovšem v případě, že klienti jsou třeba nuceni, aby odebírali větší objem deviz, pak to nemusí být v souladu s dobrými mravy."
Často ale dochází k situaci, kdy klient chce nevýhodnou směnu stornovat. Pak mohou rovněž nastat problémy. Zdaleka ne každá směnárna, a to i bankovní, totiž storno umožní. Ani v tomto případě podle Milana Šimáčka nepostupuje protizákonně.
"Klient může od transakce odstoupit do chvíle, kdy je ta transakce uzavřena, to znamená do doby, dokud nedojde ke směně měn."
Řídí se to tedy ustanoveními kupní smlouvy Občanského zákoníku. Policisté v centru Prahy už jsou zvyklí na občasné rozzlobené cizince, kteří se na ně obracejí o pomoc. Většinou je prý posílají se stížností do České národní banky. Tam ale samozřejmě nepochodí, protože, jak už bylo řečeno, směnárna žádný zákon neporušila. Je pouze povinna vyvěsit svůj kurzovní lístek. V devizovém zákoně se nepíše nic o tom, že údaje nesmí být matoucí. Cizinec by se jistě mohl obrátit i na soud s tím, že byl uveden v omyl a uzavřel nevýhodný obchod. Nicméně vzhledem k lhůtám, v jakých soudy řeší občansko-právní spory, je taková rada k ničemu. Na triky některých směnáren je devizový zákon krátký a bude dál. Podle ministerstva financí je současná úprava zákona dostačující a zatím se na něm nic měnit nebude.
"V současné době se kurzy a nejen kurzy, ale i poplatky, řídí podmínkami tržního prostředí."
Dodává náměstek ministra financí Milan Šimáček. Klientovi lze v podstatě udělit jednoduchou radu. Před zahájením transakce se zeptat, kolik korun za své valuty skutečně dostane a teprve potom provést transakci. Z toho, co bylo řečeno, ovšem také vyplývá, že výtky směrované kvůli některým směnárnám v centru města na pražskou radnici, nejsou opodstatněné. Radnice v tomto ohledu nic ovlivnit nemůže. Na rozdíl od vypracování soudem neprůstřelných pravidel hry například pro taxikáře.