Ve středu vyvrcholila několikadenní vlna veder

Pokud se člověk nachází na samotě, nečte noviny, neposlouchá rádio a nedívá se na televizi, má třeba o dovolené šanci vyhnout se tak zprávám o politickém nebo společenském dění, nevědět nic o probíhajících událostech. Jsou ale témata, kterým neutečete. Třeba současná vlna veder je právě to, čím v těchto dnech opravdu žije celá Česká republika.

Foto: ČTK

Vedra sužují střední Evropu. Teploty přesahující 37 stupňů Celsia nejsou zase úplně každodenní ani na jihu Evropy, natož v našich zeměpisných šířkách. Když v pražském Klementinu v pondělí odpoledne naměřili 37,3 stupně Celsia, padl tak téměř osmdesát let starý místní rekord pro 16. červenec, ale hlavně už jen půl stupně chybělo k absolutnímu historickému maximu.

Foto: ČTK

Vzhledem k tomu, že vrcholí léto a že současný stav panuje jen od předcházejícího víkendu, klimatolog Jan Pretel odmítá přeceňovat význam několikadenního horka: "Skutečně jde o velice krátkodobou změnu. To není žádná anomální situace. K takové situaci dochází v podstatě každý rok, někdy i několikrát za ten rok."

Současná vlna veder tedy není důkazem globálního oteplování planety, jen důsledkem přestavby jejího klimatu. Potvrzují to statistiky meteorologů z minulého století, tvrdí Pretel: "I v té době už prostě před těmi 60-80 lety takové teploty evidentně byly. Pokud jde o ty skoky, tak jest pravdou, že v posledních letech tyto výkyvy jsou častější," připouští nakonec klimatolog. Výkyvy to nejsou zanedbatelné, ještě před týdnem jsme potřebovali alespoň lehčí bundu či svetr, denní teploty byly výrazně nižší. S přechodem se těžce vyrovnávají lidé citliví na výkyvy počasí, je to ale spíše nepříjemnost, než závažné riziko.

Problematická už jsou samotná horka. Zejména seniory, děti a nemocné lékaři varují před pobytem na přímém slunci a zrazují je od velké námahy. Nemocnice a léčebny dlouhodobě nemocných zavedly pro období veder zvláštní režim.

Foto: ČTK

Pacienty podle jejich stavu, zejména pokud jde o léčebny, častěji polohují, převlékají a kvůli riziku proleženin i přebalují. Široká paleta opatření platí také v nemocnicích, potvrzuje například mluvčí Slezské nemocnice v Opavě Eva Kijonková: "Personál tady ve zvýšené míře dohlíží především na pitný režim. U těch lidí, kteří nemohou přijímat ústy, je podávána infuze, aby samozřejmě nedošlo k dehydrataci. V pokojích je zajištěno zastínění, vesměs žaluziemi, v případě potřeby se pak pacientům do pokojů přidávají i ventilátory."

Jiný druh nebezpečí představují požáry. V pátek hasiči zasahovali u 55 případů, v sobotu už museli likvidovat 72 požárů, v neděli jejich počet narostl na 122 a v pondělí hasiči vyjeli 140krát. Plné ruce práce mají veterináři, kteří nyní se zvýšenou pečlivostí sledují nezávadnost potravin. Vše ale prý brzy skončí: středečních 33 až 37 stupňů by mělo být vrcholem současné krátké vlny veder a od západu se mírně ochlazuje a koncem válendu prý má být sice ještě teplo, ale již v mnohem snesitelnější podobě.