Premium Academiae - miliony pro nejlepší vědecké školy

Reformu veřejných financí budou samozřejmě doprovázet škrty ve výdajích státu. Nedotknou se jen tří oblastí - armády, dopravy a vědy. Na vědu půjde opět něco přes 0,6 procenta hrubého domácího produktu. V Evropské unii se tím ovšem stále řadíme pod průměr, který činí 0,7 procenta. Na druhou stranu v české vědě už není až tak málo peněz. Jde hlavně o to, jak je co nejefektivněji rozdělit. Nové cesty hledá i Akademie věd České republiky. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Václav Pačes, foto: autor

Kdysi probíhalo financování vědeckých pracovišť, tedy i Akademie věd institucionálně. Stát dodal určitou sumu peněz, které šly jak na provoz institucí, tak na samotnou vědeckou práci. Prostředky rozděloval ředitel instituce. Dnes se peníze rozdělují jinak. Jednotlivé vědecké skupiny většinou nemohou počítat, že od ústavu dostanou moc peněz na samotnou práci, například na nákup materiálu či přístrojů. Skupiny si musí ty peníze samy někde opatřit, musí o ně soutěžit při přidělování grantů. Rozděluje je třeba Grantová agentura České republiky, samotná Akademie věd má také svou grantovou agenturu. V tomto případě jde o státní peníze. A je možné samozřejmě soutěžit i o peníze poskytované prestižními zahraničními agenturami. Je to bezesporu efektivnější model, i když na druhou stranu si vědci stěžují, zřejmě právem, že s granty je spojena spousta administrativy a že tím ztrácejí spoustu času, který by mohli účelněji trávit v laboratoři. Jedním z motivačních nástrojů by se měly stát nové ceny Praemium Academiae, které byly poprvé předány čtyřem vědcům minulé úterý. Jak řekl Radiu Praha předseda Akademie věd ČR profesor Václav Pačes, ceny by měli dostávat lidé, kteří mají svou vědeckou školu.

"Když jsem nastupoval do funkce předsedy Akademie věd, jasně jsem deklaroval, že chci, aby se akademie stala jednou ze špičkových, přinejmenším evropských vědeckých institucí. Musím říci, že tomu tak zatím není. Máme vynikající týmy, máme vynikající jednotlivce, ale celkově se nedá říci, že by naše věda v evropském kontextu byla na nejšpičkovější úrovni. K tomu, aby se tak stalo, máme samozřejmě různé nástroje, které se snažíme aplikovat. A ten nový nástroj je tady proto, aby akceleroval tento trend. Jinými slovy, aby se tady podporovala ta excelence, to, čemu já někdy říkám česká vědecká škola. Tak, jako jsme měli českou vědeckou školu v oblasti polymerní chemie Otty Wichterleho nebo elektrochemie Jaroslava Heyrovského nebo českou školu imunologie, založenou Milanem Haškem, která dodnes pokračuje mnoha dalším vynikajícími vědci. Pořád se mě zdá, že je to málo nebo že ty školy už přestaly existovat a že nazrála doba, aby tady byly podporovány, aby vznikaly školy nové. A právě ti čtyři vybraní jsou nadějí, že jsou takovými zakladateli českých vědeckých škol. Doufám, že se po několika letech ukáže, že jsem měl pravdu."

Mají tedy udělená ocenění za cíl podporovat špičkový výzkum a naznačovat těm, kteří jsou na tom hůře, že od akademie peníze nedostanou, pokud se nedostanou na určitou úroveň?

"Takto ostře bych to neformuloval. V zásadě ale máte pravdu. Je to prostě o tom, aby tady vznikalo stále více excelentních škol. Jak to chceme udělat? Můžeme to udělat jenom tím, že budeme tu excelenci podporovat. A pokud se nám nebudou dostávat peníze, tak to budeme podporovat na úkor toho, co excelentní není. Není možné plošně rozdělovat peníze všem bez ohledu na to, jaký je jejich vědecký výkon. Není to samozřejmě nic nového. My to tak děláme v akademii už léta. Hodnotíme periodicky mezinárodními hodnotitelskými komisemi výkony jednotlivých ústavů, máme dnes naukometrickou analýzu. Ty nové ceny jsou takovým novým impulsem, který by měl ještě umocnit celkový trend, který je celkově dobrý, ale na můj vkus je pomalý."

Pavel Hobza|Foto: Zdeněk Vališ, Radio Prague International

S oceněním Premium Academiae je spojena i významná finanční prémie, která by vědci měla zajistit relativní klid na práci.

"Právě o to jde. Je to poměrně značná částka. Maximum, které jsme si mohli dovolit, je pět milionů korun ročně po dobu šesti let. Z těch čtyř oceněných tuto nejvyšší částku dostal jeden. Oni sami si dávají svůj návrh a musí podrobně zdůvodnit na co peníze potřebují. Ty finanční prostředky by jim skutečně měly zajistit, že po dobu šesti let se nebudou muset zabývat byrokracií, která je spojena s granty a vůbec s financováním vědy u nás. Budou moci klidně pracovat se svými týmy a prohlubovat svou vědeckou školu."

Jedním z oceněných je profesor Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Jde o druhého nejcitovanějšího českého vědce v zahraničí. Právě on získal pro svou práci nejvyšší sumu, tedy pět milionů korun ročně po dobu šesti let. Profesor Hobza si nové akademické prémie vysoce cení. V porovnání s běžnými granty jde podle něj skutečně o velké peníze.

Foto: Evropská komise

"Tato suma je desetkrát, dvacetkrát, možná třicetkrát vyšší na rok. Čili je to suma vysoce nadstandardní. Někdo pochopitelně řekne, že tamhle ten fotbalista v druhé lize má stejné peníze. To ale nelze srovnávat. V české vědě je to hodně nadstandardní částka. Velmi důležitá je také doba. Normálně dostáváme granty na tři roky. Začneme první rok, ale už musím myslet na to, že to uběhne a píšete závěrečnou zprávu. Navíc ne každý projekt se za tři roky povede udělat. A tak dochází k takovému trošku švejkování, jako že píšu grant, když už něco mám. Nová akademická prémie je na šest let. To je doba prakticky nekonečná.. ve vědě."

A ještě jedné věci profesor Pavel Hobza tleská. S poskytnutou sumou peněz lze volně nakládat podle momentální potřeby.

"Když máte grant, tak ten je bohužel každý rok více a více svazovaný ve smyslu úzkých škatulek, na investice, na odměny, na pracovní cesty. A překročení jedné škatulky o malinko dělá obrovské problémy. Sám jsem to zažil. Všichni voláme, že chceme peníze, ale ať nám je dají volně. A u nové prémie je to formulované tak, že je to volné. Čili já na konci každého roku řekne, že třeba nechci tolik peněz na režii, ale chci více na investice, popřípadě nebudu chtít investice a budu požadovat více peněz na cesty. Je to báječná věc."

Hlavním oborem profesora Hobzy je teoretická, výpočetní a kvantová chemie. A jedním z hlavních pracovních nástrojů jsou velmi rychlé a výkonné počítače. Nyní bude podle něj možné každý rok významně inovovat výpočetní techniku.