Kuks - barokní perla východních Čech
Východočeský Kuks je doma i v zahraničí proslulý přírodní galerií Betlém i množstvím památek z doby baroka. Zdejší zámek vlastně zámek nikdy nebyl a sloužil jako historický hospital. Půdorys osídlení vůbec nepřipomíná historickou obec a původní obyvatelé nikdy nepoznali robotu. I samotný název je hádankou.
Světoznámý Kuks nemá kupodivu dlouhou historii. Jak se dozvídáme z různých pramenů - první epocha souvisela s rýžovištěm zlata. Druhá přinesla do Kuksu barokní umění a slávu. Samotný název Kuks pravděpodobně pochází ze staroněmeckého výrazu pro určitý podíl z výnosu dolu. A k rýžování zlata v Kuksu se dokonce vztahuje jedna z pověstí.
Vypráví, že jakýsi člověk nalezl tři zlaté pruty. Jako by vyrůstaly ze země. Utrhl je, spěchal do nedaleké Jaroměře a prodal. Protože s jídlem roste chuť, běžel na místo znovu a pruty tu zase rostly. Opět je prodal a když se to opakovalo potřetí, vyzvěděli na něm jaroměřští, kde zlato bere. Jak z něj tajemství vymámili se neví. Kouzlo však přestalo existovat a zlaté pruty už v Kuksu nikdo nenašel.
Zlato možná nahradily tři léčivé prameny, které využil v 17. století tehdejší majitel panství František Antonín hrabě Špork. Dal je svést do kamenné nádrže ve skále. Nechal k ní upravit lesní cestu a nad ní postavit kapli Nanebevzetí Panny Marie. Za ní postavil kotle na ohřívání vody, která byla odváděna do lázeňského domu. To byl počátek budoucích lázní. Hrabě Špork chtěl vytvořit lázně světového věhlasu, což se mu podařilo. Kuks byl na počátku 18. století známější než Karlovy Vary nebo třeba Spa v Belgii. V domě hostince U zlatého slunce sedával u džbánku piva nebo sklenky medoviny nejeden umělec té doby i herci slavných divadelních společností, které v Kuksu hráli pro rozptýlení lázeňských hostů. Dnes z lázní zbylo jen venkovní schodiště kolonády a právě hostinec U zlatého slunce. Vše totiž sloužilo svému účelu jen krátce.
řekl Českému rozhlasu kastelán Libor Švec. Lázně Kuks tvořily s nedalekou galerií Betlém urbanisticky a krajinářsky unikátní celek. Betlém je vlastně skupina reliéfů vytesaných do skalních stěn a soch zhotovených z obrovských kamenných bloků. Je dílem Matyáše Bernarda Brauna a je to jeden z vrcholů českého baroka. Od roku 1970 je Betlém veden jako kulturní památka a nedávno byl zařazen mezi 100 nejohroženějších památek světa.
"V nadační listině hraběte Šporka bylo napsáno, že hospital by měl sloužit pro sto práce neschopných a přestárlých mužů, což se také od roku 1743, kdy přichází první chovanci do Kuksu, dělo."
Turisty na Kuksu uchvacuje především architektura a sochařská výzdoba. Sochy Matyáše Bernarda Brauna a jeho dílny sem jezdí obdivovat návštěvníci z celého světa.
Matyáš Bernard Braun zde vytvořil 24 alegorických soch Ctností a Neřestí. Jsou tu sochy Andělů smrti či socha Křesťanského rytíře. V nich sochař vyjádřil smýšlení a postoj hraběte Šporka ke světu i životu. Hrabě totiž patřil k nejvzdělanějším osobnostem své doby.
Mezi evropské unikáty se řadí barokní lékárna s původním zařízením z 1. poloviny 18. století. Je tu barokní nábytek, v policích stovky starých dřevěných a fajánsových lékovek. A nad dveřmi dřevěná hlava jednorožce s rohem mořského kytovce narvala.
Lékárna se jmenuje U granátového jablka - to bylo totiž symbolem řádu milosrdných bratří, kteří o přestárlé a nemocné muže pečovali. Kuks nabízí také památky na hraběte Šporka a další majitele panství. Přímo pod zdejším kostelem je rodinná hrobka, uvedl kastelán Libor Švec.
"Co je zde unikátní? Tak určitě to bude socha Krista. Je to víceméně jediná dřevořezba od Matyáše Brauna zde v Kuksu. Jinak se v rodové hrobce nachází 20 rakví, 17 z nich kovaných a nachází se tu i cínová rakev s ostatky Františka Antonína hraběte Šporka, tedy zakladatele celého panství."
Perličkou je, že krypta byla vybudována tak, aby věčné světlo v ní zapálené viděl hrabě neustále z ložnice. Mělo mu to připomínat, že je smrtelný.
