Kuks - místo, kde stojí unikátní sochy Matyáše Bernarda Brauna

Foto: www.czechtourism.cz

Víte, kde můžete najít ctnosti i neřesti? Na zámku Kuks. Zámek je však mylné označení - ve skutečnosti je to bývalý špitál. Ten dal postavit hrabě Špork, který z Kuksu vybudoval vyhlášené lázně. Dnes je Kuks s nedalekou přírodní galerií Betlém proslulý především svojí architekturou a množstvím uměleckých památek z doby baroka. I proto sem přijede každý rok na 50 000 turistů.

Rod Šporků založil ve východních Čechách vojevůdce Jan. Titul římského hraběte si vysloužil za vítězství nad Turky. Značnou pozornost vzbudil u dvora, když odmítl zaplatit obvyklou taxu za získání titulu. Císaři napsal vysvětlení ve smyslu: „Darovaného hraběte nekupuji a koupeného nepotřebuji." V Čechách si pak pořídil panství Lysá nad Labem, Choustníkovo Hradiště a Kuks. Jeho nadaný syn František Antonín Špork proslul jako mecenáš umění, vydavatel knih, milovník lovu a majitel lázní.

"Kuks v té době byl známý jenom svými minerálními prameny a hrabě Špork si vytkl cíl vytvořit z Kuksu lázně světového věhlasu, což se mu také podařilo, neboť Kuks na počátku 18. století byl známější než třeba Karlovy Vary nebo Spa v Belgii,"

řekl Českému rozhlasu kastelán Libor Švec. V pustém údolí Labe tak vznikl velkolepý areál lázeňských a duchovních staveb s bohatou sochařskou výzdobou. Projekt zřejmě vypracoval italský architekt Alliprandi. Stavby na levém břehu byly určeny společenskému životu, pravý břeh patřil záležitostem duchovním.

Foto: www.czechtourism.cz
Hrabě Špork byl zřejmě nesmírně nadaný muž - univerzitu dokončil už v 16 letech, procestoval Nizozemí, Anglii i Francii. Tady ho okouzlil zámek Versailles, stejně jako společenské akce, hony a hra na lesní roh. Je možné, že právě cestě po Francii dnes vděčíme za Kuks. František Antonín Špork byl rozporuplnou osobností. Obyvatele obce zbavil robotní povinnosti a vedl je jako sloužící na zámku a v lázních. Na jedné straně sloužícím nedokázal prominout ani maličkost, na druhé straně pro sto nejchudších ze svého panství založil v Kuksu hospital, kde jim poskytl celé zaopatření.

"V nadační listině hraběte Šporka bylo napsáno, že hospital by měl sloužit pro sto práce neschopných a přestárlých mužů, což se také do roku 1743 či 1744, kdy přichází první chovanci do Kuksu, také dělo."

Právě stavbu hospitalu lidé považují mylně za zámek. Dnes jsou zde v lapidáriu originály soch, které se na Kuksu dochovaly. V areálu už stojí pouze jejich kopie. Autorem je Matyáš Bernard Braun, v té době ještě mladý sochař, kterému dal Špork šanci na doporučení svého známého. Sochy sem jezdí obdivovat návštěvníci doslova z celého světa.

Socha alegorie Náboženství, foto: oficiální stránky Hospitalu Kuks
"Na terase přímo uprostřed stojí unikátní socha alegorie Náboženství, o které se říká, že je snad jedna z nejkrásnějších barokních soch v Čechách. Když si představíte, že původně to byl monolit kamene o pěti tunách a teď když se podíváte na ty drapérie a křídla, tak je to opravdu unikátní věc. Co je tady určitě zajímavé a co si každý návštěvník vybaví jak při příjezdu nebo odjezdu z Kuksu, tak je unikátní linie soch ctností a neřestí po každé straně."

Foto: www.czechtourism.cz
Pod schodištěm se nacházelo široké prostranství. Tam se scházela společnost ke koncertům, tanci a jiným zábavám. Na počest vzácných hostů se tu konaly ohňostroje, a jejich příjezd doprovázely zvuky fanfár a slavnostní bubnování. Byla tu řada zajímavostí, například nedaleko divadla ukazovaly čas hodiny, na nichž se pohybovaly figurky, které představovaly biblické příběhy. Jedna z dalších soch skrývala v zádech hrací stroj a když hudba návštěvníky přilákala, pro obveselení na ně občas vystříkla z kolem rozložených lastur voda. Obdélníkové závodiště bylo zase zdobené 40 soškami kamenných trpaslíků. Jejich postavy znázorňovaly hrůzy třicetileté války, ale také obličeje lidí, které hrabě neměl v lásce. Ten odpočívá v hrobce Šporků, která je nově zpřístupněna pod zdejším kostelem.

"Je zde unikátní socha Krista. Je to víceméně jediná dřevořezba sochy Krista od Matyáše Brauna zde v Kuksu. Jinak to jsou většinou pískovcové sochy, ale tato je dřevěná. Jinak se zde v rodové hrobce nachází 20 rakví, 17 z nich kovaných a nachází se tu i cínová rakev s ostatky Františka Antonína hraběte Šporka, zakladatele celého panství."

Kuks, foto: Martina Schneibergová
Se stejnou rychlostí, s jakou pohádkový Kuks vyrostl, po necelých čtyřech desítkách let slávy zanikl. Dědicové totiž jevili o lázně malý zájem a z velkolepého areálu se tak do dnešní doby zachovalo jen torzo. Pojďme tedy vstoupit do budovy hospitalu.

"Nyní se nacházíme v první místnosti, která uvítá návštěvníky Kuksu, jedná se o obrazárnu, původně to byla jakási "vrátnice". Tady se návštěvník seznámí s historií Kuksu, hlavní dominantou místnosti je hlavní veduta Kuksu, která připomíná jeho podobu kolem roku 1724."

Lékárna U granátového jablka, foto: oficiální stránky Hospitalu Kuks
Ve východní části špitálu bývaly místnosti řeholníků a dodnes tam můžete vidět jedinečnou lékárnu U granátového jablka. Tady si návštěvník může udělat představu, jak vypadla lékárna kolem roku 1743, kdy do Kuksu přišli první řádoví bratři.

"Uprostřed lékárny stojí krásný tepaný stůl, kterému se říká tára. Všude vidíte šuplíky, i tento stůl sloužil pro uchování léčiv a je na něm krásný tepaný strom života se symboly řádu Milosrdných bratří právě s těmi granátovými jablky a s malými váhami ze želvoviny."

Nedaleko areálu Kuks je pak další kouzelné místo. Matyáš Bernard Braun zde vytvořil pro hraběte Šporka přírodní galerii soch. Areál, vzniklý v období let 1726 až 1733, se nazývá podle největší plastiky Betlém.

10
50.400854000000
15.889634900000
default
50.400854000000
15.889634900000