Poslanci diskutovali o Ústavu paměti národa
Ústav paměti národa by se měl zabývat nejen obdobím let 1948-1989, ale také dobou nacistické okupace. Materiály Státní bezpečnosti by měl spravovat zvláštní Archiv bezpečnostních složek, který bude ústavu podřízen. Počítá s tím kompromisní verze návrhu zákona, který sněmovna v pátek posunula k závěrečnému schvalování. Politickou debatu o Ústavu paměti národa vám přiblíží Martina Lustigová.
Na chod instituce by měla dohlížet rada. Podle poslance Ondřeje Lišky ze Strany zelených tak bude zajištěna nezávislost na politicích: "My si myslíme, že by radu tohoto ústavu měl sice volit Senát, ale na návrh občanské společnosti, sněmovny a možná i pana prezidenta tak, aby bylo zajištěno, že tato rada nebude politická, nebude pouze v moci jedné jediné instituce v České republice, která navíc má jasnou většinu díky senátorům ODS." Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka navrhl, aby vedoucími pracovníky a členy rady mohli být i bývalí členové KSČ nebo bezpečnostních složek bývalého režimu - navrhovaný zákon to totiž zapovídá. Předseda KSČM Vojtěch Filip zase navrhuje přiřadit ke KSČ také další strany někdejší Národní fronty, tedy i lidovce.
Sociální demokrat Zdeněk Jičínský si myslí, že o otázkách minulosti by neměli rozhodovat politici: "Právní řád ani zákony nemají soudit historii. Soudit historii je záležitostí historické vědy. A samozřejmě historii soudí každý člověk podle svých zkušeností. Ale vyslovovat autoritativní soudy o historii, o jejím posuzování prostřednictvím zákonů nepovažuji za správné a není to v souladu s koncepcí svobody vědy v demokratickém právním státě."
Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa takový ústav nemá smysl. Proč? "Jde o soustředění informačních materiálů do jednoho centra a jejich politické zneužití. Podle mého soudu návrh nemá smysl vzhledem k tomu, že všechny informace, o kterých se říká, že mají být zveřejněny, už veřejně přístupné jsou. Naposledy zákonem o zpřístupnění svazků Státní bezpečnosti. To nikdo nezpochybňuje. A to, že o to mají zájem cca 4% národa ukazuje, že chceme vyhodit poměrně velké prostředky za věc, která většinu občanů nezajímá." Podle Filipa by mělo smysl mapovat českou historii už od roku 1620.
Komunistická poslankyně Kateřina Konečná navrhla umístit Ústav paměti národa do Tábora. Kateřina Jacques ze Strany zelených chce změnit název instituce na Ústav pro studium totalitních režimů. Podle pravicových poslanců je účelem opozičních návrhů znemožnit fungování ústavu. Levicoví poslanci zase tvrdí, že ústav je nadbytečný a přinese jednostranné, zkreslené a možná také ideologicky zmanipulované zkoumání historie. O vzniku Ústavu paměti národa by sněmovna mohla rozhodnout pravděpodobně už tento týden.
Téma Ústavu paměti národa nerozděluje jenom politiky, ale také historiky - podrobnosti najdete v nedělních Historických obzorech.
