Poradci, pojišťováci či znalci. Tlak na zvyšování jejich odbornosti roste
Být v Česku finančním poradcem dnes a třeba před deseti lety je značně rozdílné. Zatímco před lety mohl tuto profesi vykonávat téměř kdokoli, už více než dva roky musí finanční poradci splňovat přísná kritéria. Tlak na zvyšování odbornosti a zkvalitňování práce roste i u dalších profesí. Nově Poslanecká sněmovna schválila přísnější pravidla pro soudní znalce. Měla by platit od roku 2021 a měla by zajistit kvalitnější posudky i větší odpovědnost znalců.
Počet znalců v Česku v posledních letech klesá. Hlavním důvodem je nedostatečná odměna. To by se mělo s novým zákonem změnit. Předpokládá se hodinová sazba 500 až 700 korun místo současných 100 až 350 korun. Zároveň poslanci zpřísnili požadavky na znalecké posudky - měly by obsahovat jednoznačné odpovědi, které neumožňují dvojí výklad.
Podle sněmovnou schváleného návrhu zákona budou muset mít nově znalecké kanceláře pro každou zapsanou specializaci nejméně dva znalce, znalecké ústavy jen jednoho. Vládní novela počítá třeba se vstupní zkouškou a centrální evidencí soudních znalců. Ti by nově měli mít povinně taky datovou schránku. Cílem návrhu je podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka za hnutí ANO zvýšit kvalitu soudních znalců.
Novela zvyšuje také pokuty. Za pochybení má znalcům hrozit až půlmilionová sankce.
"Je to pokuta, která nebude ukládána za běžné prohřešky, ale do jisté míry pojistka pro to, abychom mohli postihovat naprosté excesy, ke kterým bohužel v praxi také dochází. Tedy, kdy znalecký posudek nemá náležitosti nebo je zpracován s naprostou neodborností," vysvětluje ministr.
Návrh ale kritizuje třeba opoziční ODS, její poslanec Marek Benda nesouhlasí například s centrálním jmenováním soudních znalců nebo s výší pokut. Místo sankcí se podle něj měla zvýšit odměna pro znalce.
"Navrhoval jsem snížení pokut. Protože mám dojem, že do všech zákonů píšeme prostě nesmyslně vysoké pokuty. A přitom se vždycky využívá jen spodních dvacet procent." vysvětlil.
Také Komora soudních znalců ČR předlohu kritizuje, podle jejího předsedy Vladimíra Váchy je od základu špatná, nedomyšlená a nová pravidla nebudou fungovat. Současný zákon o znalcích je podle něj funkční a stačilo by ho drobně upravit a doplnit.
Poslanci schválili i zákon o soudních tlumočnících a překladatelích, který stanoví od roku 2021 přísnější podmínky pro vznik tlumočnického a překladatelského oprávnění a umožní vyšší odměny. Například každý tlumočník a překladatel nově bude muset složit vstupní zkoušku zaměřenou na právní aspekty této činnosti, poplatek za ni bude 3 tisíce korun.
Odborné zkoušky udělalo úspěšně 46 tisíc finančních poradců
Tlak na odbornou způsobilost roste také u finančních poradců. Už více než dva roky musí mít minimálně maturitu, nebo alespoň tříletou praxi. Do konce listopadu 2018 museli úspěšně absolvovat odbornou zkoušku podle svého zaměření u některé ze společností, které k tomuto akreditovala ČNB. Od roku 2017 se uskutečnilo 66 tisíc zkoušek, z toho 69 procent zájemců bylo úspěšných. Pro svoji činnost tak získalo osvědčení 46 tisíc finančních poradců, kteří se zabývají poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelských úvěrů či souvisejícími činnostmi.
Povinnost složit zkoušku odborné způsobilosti zavedl nový zákon o spotřebitelském úvěru z roku 2016. Stávající finanční poradci, zprostředkovatelé a poskytovatelé i nebankovní prodejci úvěrových produktů museli zkoušku složit a osvědčení získat v dvouletém přechodném období.
Zákon o spotřebitelském úvěru není jediným zákonem, který povinnost vykonat odbornou zkoušku stanoví. V tuto chvíli již běží přechodné dvouleté období pro pracovníky na kapitálovém trhu, kteří musí zkoušku odbornosti rozdělenou do dvou typů složit nejpozději do 3. ledna příštího roku.
Obdobně jsou na tom i pracovníci v pojišťovnictví, kteří na splnění povinnosti mají vyhrazenou lhůtu do 1. listopadu 2020, pro ně se otázky a metodické pokyny pro provádění testů na půdě ČNB momentálně připravují.
