Křesťanští demokraté hledají cestu z krize i svou tvář
Jiří Čunek na víkendovém sjezdu lidovců sice zvítězil, ale nebude to mít vůbec jednoduché. Přebírá zjevně rozpolcenou stranu, ve které poznamenává dění osobní nevraživost. Určité pnutí může také vyvolávat poněkud rozdílné pojetí lidovectví na Moravě a v Čechách. Nicméně to, na čem se dnes členové KDU-ČSL dokáží shodnout, je obrana křesťanských hodnot. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
"Je to ostré a je to pravdivé. Byl bych rád, kdyby se to změnilo a kdyby na příštím sjezdu mohl předseda hovořit o tom, že jsme se vrátili do normálu, to znamená, že jsme lidi, kteří spolu dokáží normálně komunikovat. Já jsem si od září užil od spolustraníků své. Říkám to s určitou trpkostí, ale otevřeně."
O fragmentaci strany do znepřátelených skupinek mluví i šéf lidoveckého senátorského klubu Adolf Jílek. Navíc uvádí, že tato situace trvá už několik let.
A srpnový pokus bývalého předsedy strany Miroslava Kalouska o dohodu se sociální demokracii na vládě tolerované komunisty jen uvedl dosud latentní vnitrostranickou krizi do rychlého pohybu.
"To byl pouze ten výstřel z Aurory."
Nový předseda strany Jiří Čunek po svém zvolení prohlásil, že tak, jak je tvrdý vůči sobě, bude i tvrdý vůči svému okolí. Pohrozil zároveň, že nestrpí žádné pletichy. "Když ucítím, že to není o názoru, o vzájemné komunikaci, ale že je to pletichách, že je to o dobytí vlastních cílů klidně na hrobě strany, tak tam budu opravdu velmi tvrdý." Lidovecká europoslankyně Zuzana Roithová se domnívá, že mimořádným sjezdem strany krize skončila.
"Myslím, že už nejsme v krizi, ale že jsme na začátku nové cesty, která začíná zvolením nového předsednictva."
Adolf Jílek naproti tomu zůstává mírně skeptický. Podle něj není možné obnovit jednotu strany jedním sjezdem.
"Teď byl zvolen s velkou převahou vůdce s tím, že velká část lidí předpokládá, že stranu sjednotí. Mám obavu, že ani to se nepovede, že to chce dlouhodobou trpělivou práci, že to není rychlé řešení."
"Byla bych nerada, abyste k tomu přispěl i vy tímto rozhovorem, aby si posluchači mohli myslet, že být stranou lidovou znamená, že strana se zbaví křesťanství, že se odkřesťanští. Tak to vůbec není. Křesťanství je hodnota, která tam v každém případě musí zůstat. Slovo lidová v mých představách znamená to, že křesťanské hodnoty nabídneme i lidem, kteří nesdílejí křesťanskou víru, ale tyto hodnoty s námi sdílejí. Víra patří do církve. Hodnoty patří do politiky. Obojí je křesťanské."
"Moravské lidovectví je víc obráceno k církvi, především ke katolické církvi, a je s ní spojováno, zatímco v Čechách, vzhledem k tomu, že jsou víc ateistické, je to lidovectví přece víc o programu, o vizích a o spolupráci. Tento model se mi víc líbí, ale je třeba ho roubovat na Moravu jiným způsobem, než se to děje. Nejde to dělat násilím."
Strana má v názvu nejen slovo křesťanská a lidová, ale také československá. Europoslankyně Zuzana Roithová si myslí, že na tom není nutné nic měnit.
"To je taková zvláštní kuriozita, patří to k určité originalitě a k historii, kterou má tato strana. Poté, co jsme jak Češi, Moraváci, Slezané, tak Slováci v Evropské unii, jsme opět na jedné lodi. Myslím, že ani jedné, ani druhé straně ten název nevadí."
"Až nás Francie a Německo přesvědčí, že problém, který teď oni mají, umí řešit a ukáží jak, pak si myslím, že ano. V tuto chvíli k tomu mám nedůvěru."
Zuzana Roithová míní, že mezi unií a Tureckem je řada zásadních problémů.
"Bylo by mnohem férovější a perspektivnější, kdyby bylo bývalo dohodnuto tzv. strategické partnerství."
Rovněž Vlasta Parkanová vidí pro Turecko v budoucnu spíše možnost statutu přidruženého členství, protože si uvědomuje důležitost Turecka z bezpečnostního hlediska. Jinak ale jedním dechem dodává:
"Evropa má křesťansko-židovské kořeny. Islámských vlivů je zde už tak dost. Všichni ti, kteří to nevidí jako riziko, by si měli uvědomit, že to riziko je. Chci, aby Evropa zůstala Evropou, aby vyrůstala z těch kořenů, ze kterých dosud vyrůstala, aby byla křesťansko-židovská, ne islámská."
