Tajný dodatek senzaci nepřinesl

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Dosud utajovaný a údajně sporný dodatek ke smlouvě s firmou Kapsch o mýtném systému je od pátku konečně přístupný veřejnosti, a to na internetových stránkách ministerstva dopravy. V dokumentu jsou ale začerněné údaje, které Kapsch dál považuje za tajné. Zveřejněný text nepřináší nějaká senzační odhalení. Přesto chce současné vedení ministerstvo jednat o novém dodatku. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Generální ředitel firmy Kapsch Karel Feix  (vpravo) a ministr dopravy Aleš Řebíček,  foto: ČTK
V dodatku se firma Kapsch dohodla s ministerstvem dopravy na tom, že systém mýtných bran na dálnicích vybuduje za dobu o tři měsíce kratší, než bylo původně plánováno. Celý projekt totiž nabral tříměsíční zpoždění kvůli odvoláním neúspěšných uchazečů v tendru na vybudování mýtného systému. Bývalé ministerstvo dopravy se obávalo, že od 1. ledna 2007 se mýtné nestihne vybírat a jelikož se už na příští rok nevydávají dálniční známky pro vozidla nad 12 tun, stalo by se Česko zemí, přes kterou jezdí kamiony zadarmo. To by způsobilo obrovský dopravní kolaps, protože všechny okolní země jsou zpoplatněné a navíc by stát přišel o miliardy korun. Pátečním zveřejněním dodatku ke smlouvě reaguje ministerstvo i firma Kapsch na spekulace, že tento dodatek je pro stát velmi nevýhodný. Utajeny zůstávají v dodatku ty části kontraktu, které týkají firemního, technického či obchodního know-how. Začerněno je například jméno pojišťovny, která zabezpečuje projekt. Podle Vladimíra Kalába z Hospodářských novin jsou v dodatku zajímavé právě zisky, které si Kapsch vymínil.

"Podle původní smlouvy měl Kapsch dostat polovinu z toho, co se na mýtném vybere nad 95 procent. Podle dodatku dostane první tři měsíce sto procent toho, co se vybere."

Mluvčí firmy Kapsch Evžen Staněk v tom ale nevidí nic nevýhodného pro stát. Jde pouze o finanční odškodnění za zvýšené dodatečné náklady firmy, když je nutné dohánět zpoždění, které firma nezavinila.

"Bylo dohodnuto, že po dobu tří měsíců po vybudování systému, když se podaří společnosti překonat účinnost systému nad 95 procent, tak to, co je nad 95 procent bude mít jako bonus. Není to tedy žádná pevná odměna. Je to vlastně jenom částečná kompenzace za dodatečné náklady."

Ve zveřejněném dodatku ke smlouvě ale také chybí jeden celý odstavec. Týká se některých, zejména softwarových částí systému, které po deseti letech fungování systému nepřejdou do vlastnictví státu. A rovněž vlastnické právo k telekomunikačním a elektrickým vedením, která jsou nezbytná pro provoz systému, nemají přejít v budoucnu na stát. Ten by naopak měl podle dodatku zatím platit provizorní napájení mýtných bran naftovými agregáty, protože Kapsch nestihne vybudovat standardní elektrické přípojky. Spolumajitel a předseda představenstva firmy George Kapsch, který kvůli odtajnění dodatku přijel koncem minulého týdne do Prahy, tvrdí, že se jedná o dohodu, která je ve světě běžná a vzhledem k mimořádným nákladům, které musel Kapsch vynaložit, také ekonomicky férová. Přinese Česku stamilióny korun, o které by přišlo, kdyby výběr mýta nemohl odstartovat hned od 1. ledna příštího roku. Vladimír Kaláb z Hospodářských novin má přesto jisté pochybnosti.

"Je nezvyklé, aby se měnily podmínky tendru poté, když je někdo vysoutěžil."

Rozsah zpoplatněné sítě
Také současný ministr dopravy Aleš Řebíček má k dodatku výhrady a nyní proto jedná s Kapschem o dodatku číslo dvě. Měl by zajistit pro stát lepší podmínky. Vladimír Kaláb soudí, že obě strany nakonec domluví.

"Společnost Kapsch je společností evropského významu a záleží jí na renomé."

Od ledna by se tedy mělo vybírat mýtné na dálnicích. Firma Kapsch má ale od 1. července zprovoznit i druhou část mýtného systému, to znamená asi 1200 kilometrů rychlostních komunikací a silnic 1. třídy. V této etapě by se mělo postavit další asi 500 mýtných bran. Pan George Kapsch ale nyní přišel s tím, že místo mýtných bran by se použil satelitní systém. Tento systém byl přitom v původním tendru na výběr mýta zavrhnut. Ministr Aleš Řebíček se proto prý nechal slyšet, že v takovém případě by asi bylo třeba požádat antimonopolní úřad, aby prověřil, zda nedošlo k porušení zadávacích podmínek tendru.