Ekonomický přehled týdne

Podniky se snaží přeplácet zaměstnance, těm rostou platy

Foto: Miroslav Zimmer, ČRo

Podniky v České republice začínají ve větší míře zvyšovat platy zaměstnancům. A to dokonce i nástupní. Firmy, které se potýkají s nedostatkem pracovníků, se snaží přitáhnout lidi. Dokládají to i čísla různých měření statistického úřadu. Jako například medián, tedy nejčastější výše platu, uvedla mluvčí Petra Báčová:

"V prvním čtvrtletí tohoto roku činil medián mezd 22.533 korun. Oproti stejnému období předchozího roku vzrostl o 6,5 procenta. U mužů dosáhl 24.570 korun a u žen 20.165 korun."

Zajímavé je, že rostou i nástupní platy, více analytik trhu práce Tomáš Ervín Dombrovský:

"Firmy si přetahují lidi, kteří zaměstnání mají, snaží se vylepšovat podmínky. U některých nejhůře obsaditelných pozic dochází k nárůstu až o 15 procent. Příkladem jsou náročné technické profese. U konstruktéra byla loni nástupní mzda zhruba 32 tisíc, nyní je to 37 tisíc korun."

Může se dokonce stávat, že nový zaměstnanec dostane vyšší plat než dlouholetý pracovník. Růst platů se projevuje zřetelně ve sféře obchodu. Už začátkem srpna třeba oznámil řetězec Diskontů Penny Market, že zvyšuje základní mzdy u pokladních o 2300 korun. A všem ostatním pozicím přidá tisícovku. A to i u nově nastupujících zaměstnanců. Podle nedávných informací ČTK vzrostly zaměstnancům sítě Tesco v ČR tarifní mzdy až o šest procent. Supermarkety Billa letos zvýšily mzdy v průměru o čtyři procenta. U řetězce Albert o tři procenta. A diskont Lidl uvádí, že všichni noví zaměstnanci, kteří nastoupí na pozici prodavač a skladník, budou mít vyšší nástupní mzdu o 25 procent. A můžeme jít dál: Amazon zvyšuje hodinovou mzdu, platy rostou v automobilce Škoda auto, v Continentalu, v Unipetrolu.

Firma Kapsch bude v Česku vybírat dál mýto i bez výběrového řízení

Mýto bude v Česku od kamionových dopravců i dál vybírat firma Kapsch. Stát s ní uzavřel bez výběrového řízení dodatek k současné smlouvě, která měla původně skončit koncem roku. Ministerstvo dopravy zaplatí za 3 roky provozování mýtného systému 5,3 miliardy korun.

Ministr dopravy Daň Ťok za hnutí ANO otevřený tendr chystá. Se společností Kapsch se zatím dohodl na skoro 30ti procentní slevě. S tím, že se dostane celá dohoda k antimonopolnímu úřadu, počítá.

Do penze v 65 letech, shodly se vládní strany

Foto: Archiv Radia Praha

Lidé budou chodit do penze pravděpodobně nejpozději v 65 letech. Shodlo se na tom vedení koaličních stran. Hnutí ANO nejdřív nechtělo návrh ministerstva práce podpořit, protože se mu zdál populistický. Nakonec se ale podřídilo dvěma zbývajícím vládním stranám. Místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka řekl, že lidovci dali na názor odborníků:

"Pracovní skupina se tím zabývala dva roky. Shoda byla na stropu 65 let. Je logickým vyústěním argumentů, jako je délka dožití, aby člověk 25 procent z celé délky života strávil v důchodu."

Podle části opozice - třeba ODS - by kabinet měl spíš řešit, kde na důchody vzít peníze.

Se zastropováním odchodu do důchodu souhlasí i sociolog a ředitel agentury STEM Jan Hartl.

"Podle uspořádání, které bylo dosud, by šli dnešní maturanti do penze v 70ti letech. To je neúnosné. My vůbec nejsme připraveni na to, vytvořit tolik pracovních míst pro seniory mezi 60 a 70 lety."

Školní rok přináší řadu změn

Nový školní rok letos přináší několik změn. Učitelé si polepší o 1.300 - 1.600 korun měsíčně. O čtyři procenta se zvyšují i tarifní platy nepedagogických pracovníků. Ministryně školství Kateřina Valachová z ČSSD chce prosadit, aby pedagogům rostly platy i v dalších letech:

"Pokud by se jednalo třikrát za sebou o 15 procent, tak ty částky jsou obrovské a znamenaly by navýšení zhruba 15 miliard ročně."

Ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO to považuje zvyšování platů po 3 roky o 15 procent za nereálné.

Platit začala také novela školského zákona, která upravuje pravidla pro společné vzdělávání. Každé dítě se speciálními vzdělávacími potřebami má nárok na finanční podporu od státu. Podle studie nadace Open Society Fund se v běžných školách vzdělávají dvě třetiny dětí se speciálními potřebami.

Kolik stojí studium na vysoké škole?

Foto: Archiv Radia Praha

Studium na vysoké škole v Praze nemusí být nutně nejdražší variantou. Ukázala to studie Vysoké školy ekonomické, která porovnávala náklady v šesti českých městech s veřejnými vysokými školami. Náklady na ubytování nebo třeba veřejnou dopravu jsou sice v hlavním městě nejvyšší, výdaje ale kompenzuje možnost přivýdělku třeba na brigádách.

Mezi nejobvyklejší výdaje vysokoškolských studentů patří ty na ubytování, třeba na koleji, na jídlo nebo na dopravu po městě. Ceny za jedno jídlo v menze se pohybují od 35ti do 65ti korun, za ubytování na koleji v jednolůžkovém pokoji zaplatí studenti od 82ti korun do 130ti korun za noc. I tady jsou nejvyšší ceny v Praze. Do nákladů je ale potřeba započítat i dopravu po městě - na tu studenti ze svých peněženek dají od 220ti do 290ti korun. Potřeba je ale započítat i výdaje na volný čas.

Když se to všechno sečte, vyjde studenta měsíc studia na vysoké škole nejlevněji v Plzni - na necelé 4.100 korun. Následuje Ostrava, Liberec, Olomouc a Praha. Nejvyšší náklady mají podle průzkumu vysokoškoláci v Brně. Měsíc studia je v moravské metropoli vyjde na necelých 5.100 korun. Studenti mají možnost si přivydělat. Studie vychází z toho, že student odpracuje na brigádě dva dny v měsíci. Podle údajů portálu jobs.cz mají mladí největší možnost krátkodobých prací v Praze. Dál pak možnost získat brigádu klesá v závislosti na velikosti města. V Praze si student může vydělat za hodinu až 108 korun, v Liberci 93, v Brně 90. Nejméně pak v Ostravě a Olomouci, kde jsou průměrné sazby 92 korun na hodinu.

Vláda schválila ovocnářům odškodnění za jarní mrazy

Ovocnáři dostanou jako kompenzaci za jarní mrazy 133 milionů korun. Návrh ministerstva zemědělství schválila vláda, informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na twitteru. Celkové škody mají činit 394 milionů Kč. Přestože mrazíky způsobily škody i vinařům, podporu od státu nezískají. Své výpěstky si na rozdíl od sadařů mohli pojistit. Odškodnění by mohlo získat podle státních odhadů 150 podniků, některé za více druhů ovoce. Kompenzace se podle Sobotky týkají těch, kterým klesly tržby o více než polovinu.

Mladoboleslavská škodovka představila svoji novinku - model Kodiaq

Škoda Kodiaq, foto: ČTK

Mladoboleslavská škodovka dnes oficiálně představila svoji novinku - netrpělivě očekávaný model Kodiaq. Tedy největší vůz v produkci této automobilky. Kodiaq je druhým autem typu SUV automobilky. Ještě před tím sjel z pásu menší Yeti. Kodiaq bude podstatně větší - vejde se do něj až 7 cestujících a úložné prostory pojmou v některých variantách až 720 litrů zavazadel. Bude to nejdražší auto mladoboleslavské produkce.

Motorističtí odborníci soudí, že má šanci na trhu uspět. Jednak je konkurenční výhodou sedmimístná verze, protože moc vozů této třídy takové možnosti nemá. Hlavně se ale Škodovka trefila do nového trendu. Masivně roste zájem o vozy typu SUV. A to po celém světě. Škodovka přistupuje k propagaci velkoryse. Kodiaqa představila v Berlíně, ale kampaň k vozu startovala v Kanadě.

Nejúspěšnějším vozem Škodovky, který je na trhu už dvacet let, je Octavia. Je to první vůz, který Škodovka kompletně vyvinula až po vstupu německého koncernu Volkswagen. Ostatně slib nového vlastníka, že Škoda bude vyrábět auta nižší střední třídy, patřil k hlavním důvodům, proč tehdy česká vláda dala přednost německé firmě před francouzským Renaultem. Octavia se začala vyrábět v roce 1996. Za 20 let se jí prodalo více než 5 milionů. A vyrábí je také továrny v Rusku, Indii a montují je i v Kazachstánu nebo na Ukrajině.

Češi dětem spoří o polovinu méně než rodiče na Slovensku

V Česku svému dítěti pravidelně spoří dvě třetiny rodičů, na Slovensku jsou to však tři čtvrtiny. Češi svým potomkům zároveň spoří o polovinu méně peněz než rodiče na Slovensku. Děti peníze využívají na hračky, elektroniku nebo sladkosti. Vyplývá to z průzkumu, který pro mBank uskutečnila agentura STEM/ MARK mezi tisícovkou rodičů.

Počet rodičů, kteří spoří svému dítěti, v ČR roste s jejich vzděláním. Nejvíce spoří vysokoškolsky vzdělaní lidé a nejméně lidé se základním vzděláním. Finance pro potomky odkládají několika způsoby. Vedle stavebního spoření nejvíce, téměř polovina českých rodičů, kteří dětem spoří, má peníze pro děti uložené na spořicích účtech nebo na dětských kontech. Pětina šetří přes životní pojistku a jen 4,4 procenta rodičů ukládá peníze pro děti v hotovosti.

Mladí Češi utratí za zábavu až pětinu svých peněz

Foto: Ambro / FreeDigitalPhotos.net

Kino, sport, oblečení nebo třeba jídlo ve fastfoodech. Právě za takové věci utratí mladí Češi do 26 let víc než polovinu svých peněz. Celkem v průměru 5200 korun. Kde naopak chtějí šetřit, jsou bankovní poplatky. Vychází to z průzkumu deváté největší banky na tuzemském trhu.

Čechům narozeným po roce 1990 se naopak nechce platit za položky jako zdraví, knihy nebo třeba vybavení do domácnosti. Mimo knihy, za které podle dat Českého statistického úřadu mladí Češi nezaplatí ani tisícovku ročně, jde o výdaje, které za ně často obstará někdo jiný, třeba rodiče nebo stát. K položkám, na nichž mladí chtějí ušetřit, patří podle průzkumu také bankovní poplatky. 77 procent dotázaných preferuje účet u banky zdarma.