Budou studenti platit za opakování zkoušek nebo špatný prospěch?
Sociální demokracie chce zavést jakési pokuty pro vysokoškoláky. I když jen v pěti řádcích, přesto i tento návrh zmiňuje tzv. zelená kniha o reformách ve školství. Podle jejího autora stínového ministra školství Jiřího Havla je to první verze určená k diskusi odborné stranické veřejnosti. Dokument se zmiňuje i o studentských půjčkách.
Jako první přinesly informaci o tzv. Zelené knize Hospodářské noviny. Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek se ohradil proti názorům, že ČSSD chce zavádět školné.
"Není tomu tak, nikdy tomu tak nebylo a nebude tomu tak v mnoha nejbližších letech. Pokud se tam hovoří o určitých platbách za opakování zkoušek, je to naprosto něco jiného než školné. Přináší to do pokladen vysokých nebo dokonce středních škol vcelku zanedbatelné částky. A samozřejmě je to teprve materiál, o kterém se bude jednat."
"Je to skutečně námět k diskusi. Musím říct, že se sociální demokracie v některých názorech velmi posunula, dokonce blízko ODS. I ve zpoplatnění studia. Tady je napsáno penalizační školné, čili slovo školné tento dokument obsahuje, posouvá se i v názorech na studentské půjčky, to je zde také obsaženo."
V Česku například už sedm let platí pojistka proti tzv. věčným studentům. Pokud někdo studuje o více než rok déle, než určuje jeho studijní program, platí veřejným školám náklady studia.
"Klademe otázku, zda-li tento stimulační mechanismus neprohloubit z hlediska nadměrných reprobací případně za neprospěch. Čili jedná se o stimulaci, nikoliv o školné,"
dodává stínový ministr školství za ČSSD Jiří Havel. Poznamenal, že návrh na poplatky za opakované zkoušky, jejichž výnos by šel přímo do rozpočtů škol, je penalizací za zneužívání principu solidarity. A kolik by případné penále dělalo? Za opakování zkoušek by se jednalo třeba o 200 korun, za horší prospěch 100 korun a podobně. Částku, počet opakování i prospěchový průměr by si podle Havla školy určovaly samy.
"Jde o to, aby se v daném případě promítly ekonomické parametry studia, které jsou evidentně vysoké a nákladové, do uvažování studenta. To je vše, jiný závěr tam není."
Cílem poplatků podle Havla tedy je, aby studenti pocítili, že studium není zdarma. Vládním občanským demokratům se však poplatky nelíbí. Předseda školského výboru Walter Bartoš upozorňuje na úskalí modelu.
"Školy budou mít motivaci získat více peněz. To znamená, že budou mít motivaci například vyhazovat studenty od zkoušek, aby získaly více peněz, budou mít motivaci prodloužit studium. My to nepodporujeme. Jsme přesvědčeni, že to nepovede k tomu, aby školy poskytovaly kvalitní vzdělání. Mám na mysli, že odložené školné, které prosazuje ODS, má úzkou vazbu na to, aby školy produkovaly kvalitní absolventy, kteří poté, až budou splácet odložené školné, mohli peníze škole vrátit."
Současná vláda vedená ODS prosazuje právě princip odloženého školného. Podle něj student začne peníze splácet až ve chvíli, kdy si bude vydělávat. Za veřejně prospěšné profese, například za učitele, by část dluhu splácel i stát. Odložené školné ale podle ČSSD bude vytvářet sociální bariéru.
A co na návrhy říkají ti, kterých se týkají nejvíc, tedy studenti? Nesouhlasí. Jako například Jan Říha - místopředseda Studentské komory Rady VŠ.
"Obáváme se možnosti zneužívání, neprůhlednosti a také odkládání zkoušek, což by vedlo k prodlužování studia."
Podle ministra školství Ondřeje Lišky by šlo spíše o trestání studentů, než o jejich motivaci. Ani on zatím školné neplánuje.
"Nejdříve chci, aby byly zavedeny studentské půjčky, spoření na vzdělání a celý systém komplexní finanční podpory studentů tak, aby tím pomyslným sociálním sítem nikdo nemohl propadnout."
Návrh reformy celého školství chtějí sociální demokraté představit před parlamentními volbami v roce 2010. Nikdo z politiků však nezastírá, že zavedení školného se jednou nevyhne ani Česku.
