Koalice se dohodla na tzv. odloženém školném

Studenti protestující proti zavedení školného, foto: ČTK

Vysokoškoláci budou za své studium platit. Dohodli se na tom občanští demokraté, TOP 09 a Věci veřejné. Studenti budou ale školné splácet až poté, co dosáhnou alespoň průměrného příjmu.

Petr Nečas
Podstatu tzv. odloženého školného přiblížil lídr ODS Petr Nečas. Nejdřív by se ale podle něj měl zavést systém půjček:

"Krokem, který bude předcházet zavedení školného, budou programy studentských grantů, půjček a studentského spoření i s tím, že bude možné si vzít garantovanou půjčku i na životní a studijní náklady. Půjčka na školné bude přitom mít charakter tzv. odloženého školného. To znamená, že absolvent vysoké školy začne splácet půjčku na školné až v okamžiku, kdy dosáhne minimálně výše průměrného platu."

Odložené školné prosazovali občanští demokraté i véčkaři, TOP 09 byla naopak pro zavedení přímých plateb už během studia.

Radek John
Výši školného si určí školy samy, nepřesáhne však deset tisíc korun za semestr. Jak ale říká Radek John z Věcí veřejných, u oborů, na kterých má stát eminentní zájem, může být školné i nižší:

"Je to i regulační a motivační způsob, jak dostat studenty i do technických oborů, kde je země nejvíce potřebuje a kde je největší problém je získat."

Zavedení školného, na kterém se dohodla pravice, ostře odsuzují sociální demokraté.

"Je to vlastně takové vyhlášení, že se zadluží celá mladá generace. Dnes u vysokoškoláků, když se to propočítá, tak se jim vrátí ta investice do studia zhruba za jedenáct let, v době, kdy je jim čtyřicet let. Takže představa, že k tomu budou vracet ještě sto tisíc, je samozřejmě zátěž. A je to zátěž pro velkou část těch sociálně slabších,"

říká místopředseda strany Lubomír Zaorálek. Lídr ČSSD Bohuslav Sobotka se zase obává, že o školné, které školy vyberou od studentů, se jim v budoucnu zkrátí dotace. Sociální demokracie bude podle něj dál usilovat o to, aby se školné neplatilo na žádném stupni škol.

Studenti protestující proti zavedení školného,  foto: ČTK
Názory samotných studentů na zavedení školného se různí. Část studentů je podporuje, protože tak budou moci od svých pedagogů vyžadovat kvalitnější výuku. Část studentů se ale obává, že zavedení školného už předem vyloučí sociálně slabší studenty a povede k dalšímu zadlužování. Říká to například Jakub Holas z iniciativy SOS Student:

"Pokud jde o odložené školné, já se domnívám, že by nemělo být v zájmu státu zadlužovat už i studenty. Nám především vadí také to, že toto téma se otevírá před prázdninami, v jednoznačné snaze vyloučit studenty nebo i širší veřejnost z veřejné diskuse."

Podle vyjednavače za ODS v oblasti školství Jiřího Pospíšila vzniká ale zatím jen základní koaliční koncept. Přizvat odbornou veřejnost k diskusi bude podle něj úkol příštího ministra.