Rada vysokých škol odmítla zavedení školného

Rada vysokých škol odmítla zavedení školného. V zemích, kde bylo zavedeno, prý poté poplatky skokově narůstaly a mladí se čím dál víc zadlužují. Akademici se také obávají, že by školné sloužilo jako náhrada klesajících výdajů státu na vzdělávání. Na mimořádném zasedání rada také kritizovala chystanou novelu zákona o rozpočtových pravidlech, podle níž by prý školy byly ve svém hospodaření podřízeny ministerstvu financí.

Miroslav Jašurek

Se školným se počítá v koaliční smlouvě, mělo by být zavedeno od roku 2013. Předseda Studentské komory Miroslav Jašurek upozornil na to, že absolventi nejsou schopni půjčky splácet:

"U studentů zcela jednoznačně může dojít k tomu, co pozorujeme v zemích, kde to školné bylo zavedeno. To znamená, že školné se skokově zvyšuje a dosahuje poměrně významných částek, takže většina studujících si na to školné musí brát půjčky. Byť jsou nějakým způsobem dotovány státem, tak ta udržitelnost je problematická a samozřejmě faktem zůstává, že pak absolventi vysokých škol z nich vycházejí s poměrně velkým dluhem."

V zemích, kde bylo školné zavedeno, se prý navíc podle průzkumu OECD nezvýšila kvalita škol, ty se naopak mnohem více než na vzdělávání soustředí na získávání peněz od studentů. Akademikům také vadí, že jim ministerstvo školství zatím nepředložilo analýzu ohledně dopadů školného. Nejsou ani známá rizika, která by mohla se školným přijít, proto je zapotřebí analýza smysluplnosti školného, říká Marek Hodulík, předseda legislativní komise Rady vysokých škol:

"Jak se ukázalo, tak toto opatření v řadě zemí vedlo k poklesu veřejných rozpočtů na úkor těchto soukromých zdrojů, což není cílem aplikace školného. Nebo nemělo by to být tím primárním cílem nahradit veřejné prostředky prostředky soukromými. Dokud nebudou tyto analýzy k dispozici, nelze od Rady vysokých škol očekávat, že školné akceptuje."

Podle náměstka ministra školství Ivana Wilhelma si ale ministerstvo takovou analýzu právě nechává zpracovat a první výsledky představí v říjnu. Zahraniční agentura ji zhotoví za milion a půl.

Ivan Wilhelm

"V první etapě agentura připraví předběžnou zprávu o tom, jaké dopady a jaké možnosti lze očekávat od zavedení školného a od odložených půjček. Odložené školné není úplně přesný termín. Pokud bude školné zavedeno, tak by se mělo platit ihned, měl by to být příjem školy. A ten, kdo bude si přát, tak si na to může vzít půjčku s tím, že ji pak v odloženém termínu bude splácet."

Připravuje se i zákon o finanční pomoci studentům. Maximální výše školného by měla být podle vlády 10.000 korun za semestr. Počítá se mimo jiné se systémem půjček a grantů na studium. Ministr školství Josef Dobeš (VV) ovšem na loňské ideové konferenci nejmenší vládní strany prosadil usnesení, podle kterého by VV měly jednat o odkladu spuštění školného o rok, tedy do dalšího volebního období.

Akademici však mají k chystanému návrhu i další výhrady. Zatím je podle nich velmi obecný, větší spory očekávají, až uvidí jeho paragrafové znění. Radě se také nelíbí návrh, podle kterého by byly peníze vysokých škol podřízeny režimu státní pokladny. to by školám znemožnilo převádět tyto prostředky na své bankovní účty. Musely by být vedeny výhradně u České národní banky a ministerstvo financí by získalo oprávnění k jeho krátkodobému ukládání nebo investování na finančním trhu. Pozměňovací návrh prý likviduje samosprávu vysokých škol, proto doporučili jeho zamítnutí.

Po vysokých školách odmítla zavedení školného i ČSSD. Návrh je prý nepřipravený, absolventy nelukrativních oborů dostane do dluhové pasti. Podle opozice zatím není jasné, jak by to bylo se splácením školného, pokud by člověk ztratil práci.