Výzkum: Finanční situace českých vysokoškoláků se za pandemie prudce zhoršila
Finanční zajištěnost vysokoškolských studentů během pandemie znatelně klesla. Ukazuje to výzkum Sociologického ústavu Akademie věd a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zatímco před pandemií měl podle něj výrazné problémy s penězi jen přibližně jeden student z deseti, teď je to skoro 30 procent.
Výzkumu se v květnu a červnu zúčastnilo přes 9500 studentů z více než 15 vysokých škol. Zhruba 16 procent z nich uvedlo, že nemá dost peněz na pokrytí svých měsíčních výdajů. Více než třetina by si navíc nemohla dovolit ze svého zaplatit nečekaný výdaj ve výši 12 tisíc korun.
Nedostatkem finančních prostředků jsou ohroženi především studenti bakalářského stupně. Negativně se na nich podepsal především výpadek placené práce. Více než polovina studentů měla před pandemií práci převyšující 8 hodin týdně a téměř třetina podle výzkumu o ni přišla. Většina z nich pak neměla dostatek finančních prostředků na pokrytí svých výdajů. Studenti typicky pracují brigádně, nejčastěji formou dohod o provedení práce, a proto se na ně nevztahovaly žádné vládní kompenzace.
Podle zkušeností Masarykovy univerzity se finanční situace zhoršila hlavně u studentů, u kterých nebyla moc příznivá už před koronavirem. V souvislosti s opatřeními proti covidu-19 tam žádalo loni o stipendium v tíživé životní situaci 6 studentů.
„Důvody, které uvádějí jsou takové, že někteří rodiče studentů přišli během pandemie o práci, studenti velmi špatně hledají brigády. A vidíme, že studenti někdy také zmiňují úmrtí rodičů,“ přiblížila Českému rozhlasu prorektorka Simona Koryčánková.
Zhoršená psychická situace
Podle zjištění sociologů, jak špatná finanční situace studentů, tak především ztížené podmínky studia (distanční výuka) negativně působily na duševní zdraví studentů na konci minulého akademického roku
„I když jsme trošku předpokládali, že při posunu z první do třetí vlny pandemie bude nějaké zlepšení situace, že si třeba studenti více zvykli na online výuku, na ten nový režim, ukazuje se, že to tak není. Že se psychická situace u nich nezlepšuje. Zůstává v podstatě stejně zhoršená, jak to bylo během první vlny pandemie,“ popsala socioložka Michaela Kudrnáčová.
Výzkumníci uvádějí, že před pandemií covidu byl podle European Social Survey průměr depresivních symptomů u českých vysokoškoláků 1,5 na čtyřbodové škále (měřeno v roce 2014), po třetí vlně pandemie byl průměr 2,4. Jedná se tedy o výrazný nárůst.
Pro další vývoj bude podle odborníků zásadní, po jak dlouhou dobu se v novém akademickém roce budou moci vysokoškolští studenti účastnit běžné (prezenční) výuky.
