Nařízení o stěhování z kolejí vyvolalo zmatek. Problém je i distanční výuka prvňáčků

/ctk2010/koleje1.jpg

Nejasnosti a zmatky provázely nařízení o vystěhování studentů z vysokoškolských kolejí. Mnozí totiž při škole i pracují. Problémem bude zřejmě i distanční výuka prvňáčků, kteří ještě neumí písmenka.

Sociální sítě plní reakce studentů na vládní opatření proti koronaviru. "Nechápu, jaký je rozdíl mezi bytovkou plnou lidí a skoro prázdnými kolejemi," podotkl jeden ze studentů. Poukazují také na to, že ne každý má rodinu, ke které se může hned vrátit.

"Spousta studentů při škole pracuje a takhle přijdou o možnost přivýdělku, nebo dokončují závěrečné práce, a to se bez knihoven a přístupu k akademickým zdrojům neobejde. Za dva dny se mají vystěhovat a ne zrovna málo z nich prostě nemá kam jít," poukazuje další ze studentek. Padají i dotazy, zda si vůbec ještě mohou vyzvednout věci.

Studenti tvoří 16 procent všech nakažených v Česku

Foto: ČTK/Kubeš Slavomír

Ministr školství opatření týkající se kolejí zmírnil. Studenti, kteří domů nemůžou, mohou na kolejích zůstat. Výjimku mají i lidé v karanténě, studenti s nařízenou pracovní povinností, lékařských oborů či ti, kteří vykonávají pedagogickou praxi na školách. Ministr zdravotnictví Roman Prymula nabídl studentům otestování zdarma.

"Omezili jsme sice provoz na vysokoškolských kolejích, nabízíme ale všem možnost zdarma se otestovat. Studenti, kteří se obávají odjet domů, by právě po otestování mohli jet a nenakazili by tak své bližní."

Podle ministra Prymuly se nakazilo zhruba 4500 učitelů. Studenti podle něj tvoří 16 procent všech nakažených v Česku.

Zástupci studentů v prohlášení uvedli, že nesouhlasí s žádným uzavíráním vysokoškolských kolejí ani při úpravě ohlášené ministrem Plagou. Například Karlova univerzita ve spolupráci s pražským magistrátem hledá hotely, které by mohla studentům nabídnout.

Prvňáčci se bez pomoci rodičů do aplikace nepřihlásí

Ilustrační foto: nicolagiordano/Pixabay, CC0

Komplikace přinese po uzavření škol i online výuka dětí prvních tříd. Ještě si ani nezvykly na učení a neumí písmenka. Zástupci vlády slíbili, že první stupně budou uzavřeny skutečně jen do 1. listopadu. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) však uvedl, že vše bude záviset na epidemiologické situaci.

"Prioritou je vrátit první stupeň zpět, ale férově říkám, že pokud by se ta situace zhoršila, což by nemělo nastat, když k tomu přistoupíme zodpovědně, tak si neumím přestavit, že při reprodukčním čísle tři nebo dvě, že by se děti vracely. To je můj názor."

Ředitelé škol kritizují, že na přechod na výhradně distanční výuku mají školy jediný den. Je to podle řady z nich příliš krátký čas. Například v základní škole v Říčanech u Prahy zabralo velkou část první hodiny seznamování děti s aplikací, kdy se děti učily hlavně zapínat a vypínat mikrofony. Ne všem se podařilo připojit.

Že je online výuka problematická hlavně pro prvňáky, potvrzuje i ředitel Základní školy v Hrádku nad Nisou Jaroslav Poláček. Děti neznají písmenka, takže se bez rodičů nemohou ani přihlásit.

"Dneska jsem byl s paní učitelkou v 1.B a zkoušeli jsme ty děti přihlásit. V rámci chatu mi posílali hezké obrázky, ale to přihlášení bez rodičů prostě nedají."

Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého by dlouhodobé uzavření prvního stupně mohlo mít vážné následky pro úroveň vzdělání dětí.

Psycholog Mertin: O menší děti bych se nebál

Foto: ČTK/Glück Dalibor

Rozdíl proti zavření škol na jaře je hlavně v tom, že tehdy to bylo v druhém pololetí školního roku, zatímco teď je to po letních prázdninách, kterým předcházela jarní krize. Většina dětí potřebuje i za běžné situace čas, aby si opět zvykla na denní režim školy a učení. Ne pro všechny je distanční výuka vhodná. Podle psychologů je důležitá pravidelnost.

"Když my řekneme, nejde se do školy, tak možná v té první chvíli řeknou jupí! Za hodinu pak řeknou, že je škoda, že neuvidí Terezku nebo něco podobného. Pokud doma nejsou součást veškeré konverzace problémy s koronavirem, tak bych se zejména o ty menší děti nebál," dodává dětský psycholog Václav Mertin.