Benešov - město mezi řekou Sázavou a bájnou horou Blaník

Víte, že následník trůnu František Ferdinand d'Este měl zřejmě za milenku dvorní dámu? A že jeho korespondence byla prošpikována i vojenským humorem. Také o tom vypráví výstava Tajemství paravánu následníka trůnu, kterou mohou vidět návštěvníci Benešova, města mezi řekou Sázavou a bájnou horou Blaník. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

O minulosti Benešova, který byl založen ve druhé polovině 11. století, se dochovalo velice málo písemných pramenů. Rod Benešoviců, který tu žil, měl zřejmě velké ambice vytvořit významné město. Jeden z členů rodu založil i nedaleký zámek Konopiště, kam přenesl své sídlo. Do města v té době přišel i řád minoritů, kteří se usazovali tam, kde byla perspektiva hospodářského rozvoje a postavili zde velkolepý klášter. Stejně jako řadu dalších měst i Benešov několikrát zničily požáry a války. Jak uvedla Eva Procházková, ředitelka Státního okresního archivu, v květnu roku 1620 napadl Benešov Jan Žižka, když táhl do bitvy na Vítkově.

Konopiště, foto: www.czechtourism.cz

"Benešov napadl, protože tehdejší majitel Konopiště Petr ze Šternberka byl jednoznačně proti husitskému hnutí. Napadal tady v okolí jakékoliv husitské houfy, které se tu objevily. Šternberk se před Žižkou stáhl do Benešova do minoritského kláštera. Husité ale Benešov obešli druhou stranou, kde je nikdo nečekal a město vypálili. Tehdy vypálili i minoritský klášter, který se už nikdy nevzpamatoval, i když to nebyla taková zřícenina, jako je to dnes. To víme, protože ve druhé polovině 15. století se tady sešlo několik zemských sněmů."

A ctihodní pánové by asi v ruinách nezasedali. Dnes slávu kláštera připomínají jen dvě obrovská klenutá žebra. Tehdy však musel být Benešov na takové úrovni, že mohl významným návštěvám poskytnout zázemí.

"Benešov byl asi jeden den cesty na koni nebo vozem od Prahy. Byl přirozeným místem, kde se lidé mohli ubytovat. Tady existovala celá řada usedlostí v ulicích kolem náměstí, kde lidé dostali najíst, kde se mohli ubytovat. Bylo tady už několik regulérních hostinců."

Kostel sv. Anny v Benešově, foto: Google Maps

Město nebylo nikdy ohrazeno kamennými hradbami. Byly tu jen dřevěné palisády a v okolí bažiny. Když se vypustily blízké rybníky, bylo možné okolí města zatopit. Není však jisté, jestli se to někdy stalo. O slávě města ve středověku hovoří i dvoupatrové gotické sklepy tesané pod domy ve skále. Říká se, že jsou chodby propojené. Údajně měly vést až na zámek Konopiště a mimo město. V 70. letech se tu však dělal průzkum, který zjistil, že sklepy propojené nejsou. Přesto však sama existence podzemních prostor probouzí fantazii. Příliš pověstí se však o Benešovu nevypráví.

"Vybavuji si jenom pověst o konopišťském střelci, kdy si tady místní mladík jménem Zdeněk měl vzít dívku, která ho ovšem před oltářem odmítla a on ji zabil přímo v benešovském kostele. Potom vstoupil do švédského vojska a ostřeloval ze švédských pozic Prahu, až ho cíleně zabili."

František Ferdinand d'Este

Tento příběh se údajně odehrál za třicetileté války. Konec 19. a začátek 20. století znamenal pro Benešov poslední a nejvýznamnější změnu šlechtických majitelů. Zámek Konopiště koupil následník habsburského trůnu František Ferdinand d'Este, který mu vtiskl současnou podobu. Následník trůnu, který tragicky zahynul při sarajevském atentátu, po sobě zanechal tajemství. Podílel se na výrobě jednoho z paravánů, na který nalepil fotografie a pohlednice. Když se slouply, objevily se na rubu texty, které psali příbuzní a přátelé Františka Ferdinanda. A právě neznámá sbírka pohlednic i paraván je na výstavě v Benešově.

"Ten paraván se dostal nedopatřením do státního oblastního archivu v Praze a tam si toho všiml pan Bořivoj Indra. Při restaurování zjistil, že je to velmi zajímavý doklad každodennosti života vyšší šlechty. Tady je třeba korespondence s následíkem Württemberského trůnu. Na pohlednicích je peprvý vojenský humor. Dovoluje si tu ke jménu Františka Ferdinanda připsat rozverné přídavky jako 'bývalý přítel děvčátek či kuřátek' a podobně. Prostě jsou to věci, které se nějakým způsobem vymykají z pohledu, který většinou o těch lidech má veřejnost."

A jak dodala Eva Procházková, je tu i velké tajemství. Jak vypráví pohlednice, s jistou dvorní dámou se stýkal až do své svatby.

"Tady je ta tajemná dvorní dáma Zosia Zamoyska, se kterou se stýkal. Je z malopolské šlechtické rodiny. A z korespondence je vidět, že tam nějaký vztah mezi ní a Františkem Ferdinandem musel existovat. O ní se prakticky až do doby, než se sundala ta sbírka, nevědělo. Doopravdy ji utajil dost dobře."

A když už hovoříme o pohlednicích a fotografiích, v Benešově je i největší česká expozice dějin i současnosti fotografie.