Penzijní reforma, ať už jakákoliv, bude asi většinu lidí bolet
Politici si už léta lámou hlavu nad tím, jak by měla vypadat důchodová reforma. Občané už ale, jak se zdá, mají jasno: do penze odcházet ještě mladí, nejlépe těsně po šedesátce, a brát slušné peníze, alespoň dvakrát víc než dnes, a to hlavně od státu. Vyplynulo to z průzkumu, vypracovaného před časem pro finanční skupinu ČSOB. Občané, kteří si myslí, že jim chystaná reforma přinese jistotu dobrého příjmu ve stáří, ale žijí v iluzi. Více už v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.
Důchodovou reformu stát potřebuje, jinak se celý systém dostane už relativně brzy do vážných komplikací. Jak upozorňuje hlavní ekonom Patria online David Marek, čím více budou politici otálet, tím větší budou náklady na její realizaci.
"Čím později s reformou začneme, tím vyšší budou celkové transformační náklady, protože systém se bude velmi rychle blížit k velmi vysokým schodkům. Pokud si uvědomíme, že generace prvních poválečných ročníků začne odcházet do penze už na začátku příštího desetiletí, tak zároveň zjistíme, že nám enormně vzniknou nároky na financování penzijního systému. Bylo by tedy dobré, abychom reformu spustili co možná nejdříve, abychom tyto náklady do jisté míry eliminovali."
O tom, jak by měla reforma vypadat, má ale každá strana svou představu. Proto byl už předloni ustaven tým expertů, který má jednotlivé varianty předložené politiky porovnat a doporučit možný způsob reformy. Koordinátor expertního týmu Vladimír Bezděk z České národní banky připomíná, že ideální reforma prostě neexistuje. Nelze mít současně vysoké důchody, nízký věk odchodu do důchodu a nízké příspěvky do důchodového systému. Něco se vždy musí obětovat. A to je vždy politické rozhodnutí. Tak je to i s důchodovým věkem.
"Věková hranice pro odchod do důchodu má bezesporu v důchodovém systému asi největší váhu. Pokud se budou v praxi potvrzovat stávající demografické projekce, které počítají s tím, že lidé se budou dožívat stále vyššího věku, tak na tento trend musí reagovat i věková hranice pro odchod do důchodu."
S postupným prodlužováním důchodového věku počítají, s výjimkou komunistů, všechny politické strany. Rozdíl je jen v tempu.
"Podle mého názoru - vyplývá to konečně i z naší závěrečné zprávy i z těch předchozích materiálů, které jsme zveřejňovali průběžně - lze říci, že se zástupci politických stran, se kterými jsme komunikovali, shodovali minimálně na tom, že když se potvrdí demografické tendence, bude se zvyšovat i důchodový věk. Politické strany se lišily v názoru, na jakou úroveň důchodový věk zvyšovat oproti stávající úrovni, případně, jak rychle jít nahoru s důchodovým věkem. Ale to už byly spíše otázky sekundárního významu"
Dále je zde samozřejmě otázka výše příspěvku na důchody.
"Podle našeho názoru je dnes příspěvková sazba 28 procent, která financuje systém, dostatečná a její další zvyšování nepovažujeme za dlouhodobé řešení důchodových problémů."
Pokud jde o výši příspěvku, názory se různí. Faktem je, že všechny strany nabízejí příštím důchodcům ze státního pilíře důchodového systému mnohem méně peněz, než dostávají současní penzisté. Reforma navržená ODS by dokonce znamenala, že rovný státní důchod, společný pro všechny, by klesl pod životní minimum. Rovný důchod by cílově představoval 20 procent vůči průměrné mzdě. Dnes je to 42 procent. Podle ODS by ovšem měla zároveň klesnout právě výše příspěvku do státního systému. Tím se dostáváme do poněkud obecnější roviny. Už léta se diskutuje o tom, jaký penzijní systém je vlastně výhodnější, zda ten současný průběžný nebo systém založený čistě na kapitálovém pojištění. David Marek z Patria online soudí, že pro nás je nejvhodnější smíšený systém.
"Teoreticky se dá řešit problém s penzemi v rámci jakéhokoliv systému. Pokud bychom chtěli udržet současné průběžné financování a nezavádět žádné nové prvky, lze najít řešení.
S tímto názorem se asi ztotožní všichni politici parlamentních stran. Ostrý názorový boj ale určitě nastane, když se začne jednat o tom, jaký poměr zvolit mezi oběma systémy. Sociální demokraté přikládají větší váhu průběžnému systému financování důchodů. ODS dává přednost individuálnímu spoření na důchod. Lidovci se se svými představami pohybují mezi těmito póly. Podle Davida Marka je prostě nutné hledat optimální kompromis a sám takový navrhuje.
"Při volbě, jak smíchat tyto dva systémy, je vodítkem výše transformačních nákladů, které vzniknou. Peníze, které si začneme spořit na penzi, budou chybět v průběžném financování. Zavést příliš velký druhý pilíř může tedy znamenat velmi rychlé prohloubení veřejného dluhu v několika málo letech. Proto je nutné zohlednit tuto skutečnost při volbě optimálního mixu obou pilířů. Podle mých propočtů by se v našem případě nemuselo zvyšovat důchodové pojištění. Nadále bychom odváděli celkem za zaměstnance i zaměstnavatele 28 procent vyměřovacího základu. Devět procent z toho by bylo určeno na povinné spoření a zbytek by sloužil k financování průběžného pilíře. Bylo by ale zároveň nutné pozvolna posunout věkovou hranici pro získání starobního důchodu až na 66 let. Ovšem velmi pozvolna. Toto řešení s sebou přináší přijatelné transformační náklady. Země by se nemusela ani tak drasticky zadlužit. Pak jsou ale také řešení, že bychom posouvali věkovou hranici ještě dál. Povinné spoření by mohlo být nižší. Při 67leté věkové hranici by postačilo spořit zhruba sedm procent a zbytek odvádět do průběžného pilíře. Podle mého názoru jsou tato dvě řešení přijatelným kompromisem napříč všemi kritérii, která můžeme uplatnit při volbě optimálního důchodového systému."
V plně míře by se měla penzijní reforma dotknout už dnešních třicátníků. A odborníci se netají tím, že bude většinu z nich bolet.
