Martina Lustigová z archivu tentokrát vybrala další ukázku komunistické propagandy - obdivný popis toho, jak výborně funguje socialistická rodina. Hovoří spisovatel Jiří Marek.
"Ty vysoké činžáky v Havířově a Porubě, které hostí zcela nové obyvatele, ty už samozřejmě před námi vytvářejí představu, jak bude vypadat vůbec budoucnost našich měst. Města, která mají už dokonale zařízené školy, prádelny, společné stravovny, restaurace, kavárny, tato města samozřejmě pomáhají, třeba ženám, aby nemusely celý svůj život strávit jenom v kuchyni a aby nemusely všechnu svou energii věnovat na to, aby vypraly, vyžehlily a uvařily oběd. Když mluvíte s těmi novými občany, dozvíte se jako zcela samozřejmou věc, že žena doma už dávno nevaří, že veškeré práce obstarávají ty komunální, společné podniky, děti jdou ráno do školy a odpoledne jdou do svých družin, a celá rodina se schází domů vlastně až k večeru. Možná, že někdo jaksi zapláče nad rodinnou idylou. Ale řeknu vám, když člověk lépe zná ty poměry, tak vidí, jak je to výhodné i pro výchovu dětí. Děti tam jsou daleko samostatnější, daleko ráznější, učí se hospodařit se svým volným časem, tatínek s maminkou je nevodí za ručičku. A já myslím, že to je velmi cenné pro život. A to jsou důvody, proč se mi zalíbila Ostrava. Proč se mi zalíbil ten kraj, který tolikrát jaksi v našich knihách byl vylíčen jako kraj bídy, kraj sice krásný, ale nesmírně chudý. Dneska ta krása tam zůstala. Ale do tohoto kraje se odstěhovalo bohatství, odstěhovali se tam noví lidé."
