Změnily se poměry v české kopané?
Podvody a jiné nepravosti jako by v českém fotbale nebraly konce. Ještě nejsou soudně dořešeny úplatkářské aféry, a už se rodí další. Bude i čerstvě zahájený ročník nejvyšší domácí fotbalové soutěže poznamenán stejnými problémy? O tom jsem si povídal s publicistou Petrem Hartmanem.
Máme za sebou úvodní sadu utkání nového ročníku české první fotbalové ligy. Ten předchozí ročník poznamenala řada afér kolem uplácení rozhodčích, koupených zápasů a dalších nechutností. Je nějaká šance, že se stejná situace tentokrát nebude opakovat?
"Šance je vždycky, ale podle mého názoru není moc velká, a to z toho důvodu, že ve fotbalovém hnutí se nic zásadního nezměnilo. Valná hromada zvolila vedení, které bylo namočeno svým způsobem do korupční aféry, rovněž většina funkcionářů zůstala v klubech, kde právě mohou působit na rozhodčí i na další aktéry zápasů a ovlivňovat je. Takže jen nezřízený optimista by mohl počítat s tím, že bude něco lepšího. Možná, že to bude děláno skrytější formou. Ostatně když si vzpomeneme na jaro minulého ročníku, tak tam to také už bylo po aféře, kdy mělo být všechno v pořádku, a zdaleka nebylo."
Hned první kolo ligy rozezlilo šéfa komise rozhodčích Luďka Macelu. Jeho podřízení totiž měli uchovat v tajnosti jaký zápas a v jaké sestavě budou pískat, ale kluby to přesto předem věděly. Jak si to vysvětlit?
"Lze si to vysvětlit tím, že skutečně ten systém nějakým způsobem fungoval a bude fungovat dál, a že pokusy o změnu jsou sice sympatické, ale patrně nebudou příliš účinné. Provalilo se, že někteří rozhodčí prozradili, komu budou pískat. Dovedu si představit, že další rozhodčí to učinili rovněž, ale měli to štěstí, že to na ně neprasklo. Tímto krokem alespoň padl jeden mýtus - toho, že rozhodčí jsou pouze oběťmi toho systému. Není to pravda, nejsou vystaveni pouze tlaku funkcionářů. Tím, že sami hlásí, kam půjdou pískat, asi vědí, co dělají, a snaží se zřejmě získat nějaké výhody od těch funkcionářů. Oni pak jsou připraveni, vědí, kdo k ním přijede, a mohou spolu například už den, dva před zápasem nějak komunikovat, kdyby bylo potřeba na něčem se dohodnout."
Říká se, že ryba smrdí od hlavy. Není problém už v tom, že ve vedení českého fotbalu se stále točí stejní lidé?
"Samozřejmě, o tom už jsem mluvil. To je ta zásadní chyba. Jak se říká, kapři si svůj rybník nevypustí. Bohužel ani tlak ze strany sponzorů není tak masivní, a jak jsme si všimli před valnou hromadou, v potaz se nebere vůbec to, co si myslí fotbalová veřejnost, protože ta byla jednoznačně pro očištění se od korupční aféry, od všech lidí, kteří s ní nějakým způsobem souviseli. To se nestalo.
Rozhodovali delegáti, a to jsou svým způsobem lidé, kteří rovněž působí v tom systému, mají svoje klubové zájmy, vědí, že kdyby se tomu systému postavili, že je to smete. Ostatně není náhodou, že lidé a kluby, kteří se stavěli proti tomu, aby v tom systému dál působili lidé, kteří v něm byli namočeni, jsou různým způsobem postihováni, ať už přímo, nebo skrytě. Přesvědčili se, že za svou snahu maximálně dostanou přes prsty."Leckoho možná v těchto souvislostech napadne otázka, zda se ve fotbale ještě stále jedná o sport, nebo už jednoznačně převládá lukrativní kšeft?
"Pochopitelně to není jen problém České republiky, ale kopané jako celku. Je to velmi výnosný byznys, točí se v něm miliardy, je to jeden z nejsledovanějších sportů na světě, jsou tam obrovské tlaky na to, aby kluby byly úspěšné, aby získávaly příjmy z pohárů, aby to pro ně bylo lukrativní vylepšení rozpočtu, aby se tam ukázali jejich hráči, aby je mohli prodat a získat další peníze, a tak stále dokola. Takže se sportem už to moc společného nemá. Ostatně to dokazují aféry v Německu, v Itálii i v jiných zemích, kde občas nějaké propuknou. Ukazuje se, že je to systém jako celek. Nakonec i představitelé FIFA nebo UEFA byli občas namočeni v nějakých skandálech. Není to asi náhoda."